Léčba Lukešem

Možná šlo o neškodnou televizní epizodu, možná o dialog, o němž se bude mluvit i za několik let. Minulý čtvrtek připravil kanál ČT24 do vysílání svého hlavního večerního pořadu Události, komentáře názorový střet profesora Bostonské univerzity Igora Lukeše a bývalého poradce prezidenta Klause, dnes komentátora radikálního, demagogicky laděného webu Protiproud Ladislava Jakla. Mluvit se mělo o Donaldu Trumpovi.

Jakl mimo jiné divákům tvrdil, že je v americkém zájmu, když Trump staví názor Vladimira Putina nad zjištění amerických zpravodajských služeb. Nebo že Trumpem dosazený ředitel zpravodajských služeb Dan Coats pracuje proti prezidentovi. Nebo že Amerika za poslední desítky let svrhla po světě sto režimů apod.

Lukeš zůstal viditelně otřesený a místo další debaty protestoval. Především proti tomu, že jako přizvaný znalec USA musí poslouchat „otevřené lži a výmysly“ Jakla, jehož názor televize staví na roveň „profesionálům a vlastencům“, kteří ve vládě poctivě slouží americkým zájmům. „Je to jako z dezinformace Kremlu, která informuje tímto způsobem: dáme čtyři minuty pravdě, čtyři minuty lžím a divák potom říká, tak vidíte, ono je to složité, pojďme se raději dívat na fotbal,“ prohlásil Lukeš.

Neplánovaně tak promluvil o trendu, který česká veřejnoprávní média dusí. Je jím obava projevit nebo nechat někoho projevit jasný názor, který by kritikům televize či rádia mohl znít jednostranně. Obranou proti tomu jsou diskuse nositelů dvou protichůdných postojů, které skutečně, jak říká Lukeš, vytvářejí v divácích dojem, že všechno se dá nahlodat, napadnout, zpochybnit. A také že všechno je nakonec příliš složité na to, abychom se o to vážně zajímali. Nejjistější cestou v rámci téhle alibistické strategie veřejnoprávních médií je pak poskytování velkého prostoru zástupcům politických stran, kteří si věci vyříkají mezi sebou. U nich bývá zcela lhostejné, co říkají, hlavní je nějak zapůsobit na voliče.

Lukeš je nesrovnatelně větší znalec Spojených států než Jakl, přesto měla veřejnoprávní televize obavu nechat jej komentovat americkou politiku samostatně. Prostor dostal pouze v tandemu s Jaklem, jehož kompetence mluvit o tématu je zcela nejasná, víme pouze, že si o všem něco myslí a patří k exprezidentem podepřenému názorovému proudu.

Události, komentáře dostaly v minulých měsících novou podobu. Televize do nich nasadila své nejlepší lidi a na obsahu je to v dobrém znát. Obava z jakési pseudovyváženosti je ale všemocná. Problém je, že v očích mocných nepřátel Českou televizi stejně nespasí, protože ti, jak dokazuje chování Miloše Zemana, si záminky k útokům najdou. Je tedy lepší prostě dělat dobrou novinařinu a stát si za ní. Lukešova kritika k tomu dává příležitost.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Marek Švehla

zástupce šéfredaktora

https://www.youtube.com/watch?v=UJySRifE9kU