Pravidelný výběr ze světových médií na Respekt.cz

Ledový muž Ötzi jedl vyváženě, ale hodně tučně

Kuchařské show a všemožné televizní pořady, kde úhlední lidé vaří úhledná jídla v úhledných kuchyních, jsou velmi populární, ale gastronomická zpráva, kterou přináší vědecká sekce britské BBC, je o poznání zajímavější. Vědci konečně nalezli žaludek Ötziho, slavného „ledovcového muže“ – kvůli tisícileté mumifikaci byl totiž orgán v těle nezvykle umístěný. A proto mohli detailně prozkoumat dietu doby měděné.

Hlavní zjištění zní: Ötzi jedl vyváženě, ale opravdu hodně tučně. Obsah tuku v jeho poslední stravě byl padesát procent. Dnes běžná úroveň je pětkrát nižší. V Ötziho žaludku byly nalezené zbytky kozorožce, lesního jelena, pravěké pšenice jednozrnky a také jedovatého kapradí.

Maso snědl Ötzi buď čerstvé, nebo sušené – a nepoužíval ani sůl. O kvalitě jeho jídla se vědci nevyjadřují příliš pochvalně. Říkají, že představit si chuť kozího tuku je těžké, ale každopádně to není něco, co bychom si pod dobrým jídlem představili dnes.

Jinak ale tuk i kalorie dávají smysl. Ledovcový muž se před smrtí pohyboval v extrémně nepříznivém prostředí, a spaloval proto hodně energie. Do hor se vydal buď na lov, nebo k boji; nalezená zranění ukazují na násilnou smrt lidskou rukou, zřejmě v bitvě. Zemřel před 5300 lety a jeho tělo bylo objeveno v roce 1991. U sebe měl mimo jiné měděnou sekyru.

Jeho dieta měla i odvrácenou stránku, Ötzi měl v době smrti ucpané některé tepny. A co se týče jedovaté kapradiny, mají vědci dvě teorie. Buď se Ötzi pokoušel rostlinami léčit, nebo do nich měl zabalené jídlo, a jedovaté spory se mu tedy dostaly do těla omylem.

Co bude s vaším Facebookem po smrti

Německý nejvyšší soud dospěl k průlomovému verdiktu ohledně toho, co se má dít s virtuálním odkazem zemřelých.  Po několika odvoláních rozhodl, že rodiče dívky, kterou přejel vlak berlínského metra, mají nárok na přístup k jejímu facebookovému účtu.

Podle deníku Berliner Zeitung jde o zásadní rozsudek a také o první případ, kdy stání u nejvyššího soudu v Karslruhe přenášela televize. Podle soudců se na facebookový účet – včetně soukromých zpráv – mají vztahovat stejná pravidla jako na dopisy nebo deníkové zápisky a má být součástí dědického řízení. „Není důvod, aby se s digitálním obsahem zacházelo jinak,“ uvedl soudce Ulrich Herrmann, který se sporu ujal.

Případ se dostal k soudům poté, co se do účtu mrtvé dívky chtěla dostat její matka ve snaze zjistit víc o příčinách smrti. Matka znala její heslo, ale účet už nebyl přístupný – Facebook ho zablokoval. Matka doufala, že by digitální stopa mohla přinést odpovědi na otázku, zda dívka skočila pod vlak sama. Odpověď na otázku, jestli šlo, nebo nešlo o sebevraždu, byla důležitá také pro to, zda je namístě dávat smrt za vinu řidiči metra a jestli po něm chtít odškodnění.

U soudu se také řešilo, zda zpřístupnění neveřejné komunikace mezi dívkou a jejími facebookovými přáteli nějak narušuje soukromí těchto přátel. Soud rozhodl, že nikoli – s odůvodněním, že u facebookových nebo jiných digitálních zpráv komunikace směřuje technicky vzato nikoli výhradně k adresátovi, ale na jeho účet. A u něj nelze pracovat na sto procent s předpokladem, že o obsahu neví třetí strana.

I dnes platí, že jakmile se Facebook dozví o něčí smrti, účet tzv. zvěční. Jak píše ve svých pravidlech, „zvěčněné účty jsou místem, kde se můžou přátelé a rodina scházet a podělit se o vzpomínky na zesnulého člověka“. Vedle jména se na profilu objeví slovo „vzpomínáme“, obsah na účtu zůstane a je viditelný pro okruh uživatelů, se kterými byl sdílen. V případě, že to nastavení účtu umožňuje, mohou přátelé na zvěčněné timeline dál sdílet vzpomínky.