Směrem ke štěstí

Zhruba 18 procent obyvatel Česka je velmi šťastných – a dalších 72 procent je „celkem šťastných“. Vyplývá to z publikace Hodnoty a postoje v ČR 1991–2017. Rozsáhlé dotazování se loni opakovalo už počtvrté a pocit lidí, že jsou velmi šťastní, se ze 7 procent kladných odpovědí v roce 1991 plynule zvyšuje (11 procent v roce 1999 a 15 procent v roce 2008).

Intenzivní pocit štěstí zažívají častěji mladší lidé od 18 do 45 let (25 procent oproti 13 procentům ve skupině 45–59 let a 11 procentům u lidí nad 60 let), v roce 1991 v podstatě žádný rozdíl v tomto pocitu podle věku neexistoval. Zatímco mladí začali v průběhu let utíkat starším (ti zůstali zhruba na 7 procentech jako v roce 1991), loni poprvé se směrem ke štěstí pohnula i skupina lidí nad 45 let (možnost „jsem velmi šťasten“ zvolilo 13 procent z nich).

Stejně unifikovaný jako z hlediska věku byl pocit štěstí v roce 1991 i podle regionů, lidé v Čechách, na Moravě i v Praze na tom byli srovnatelně. O sedm let později byli nejšťastnější Pražané (se 16 procenty, zatímco zbytek Čech vykazoval 11 procent velmi šťastných a Morava 10 procent). V roce 2008 Morava utekla zbytku republiky, od té doby ji obývá pětina velmi šťastných. Podle posledního šetření byli poprvé nejméně šťastní Pražané (12 procent), následovaní Čechy všeobecně (17 procent) a nejšťastnější byli Moravané (20 procent).

Nejšťastnější jsou vysokoškoláci (23 procent), těsně následovaní lidmi se základní školou (21 procent) a středoškoláky (20…