Rekonstrukce paměti

Herečka Vlasta Chramostová má za sebou ve svých jednadevadesáti letech život, který vydá na román. Ostatně její paměti, jejichž druhý díl nedávno vyšel, se čtou jedním dechem. Dramatické životní události, hvězdné filmové role, léta strávená v disentu, kdy pro ni jedinou možnost tvůrčí seberealizace představovalo bytové divadlo, návrat na divadelní prkna po revoluci nebo vyrovnávání se s hereckým stárnutím – to všechno ovšem tvoří jen část jejího příběhu. Tu viditelnější polovinu vysvětlení, proč je Vlasta Chramostová výjimečnou osobností nedávných českých dějin. Možná ještě cennějším rozměrem jejího vzpomínání je však způsob, jak se herečka vyrovnává se svou minulostí.

Lidská paměť je selektivní. Každý z nás si v průběhu života vytváří vlastní verzi svého příběhu, tak trochu hrdinský narativ, v němž se selhání zdají být v lepším případě pochopitelná a nevyhnutelná, v tom horším v něm pak rovnou vůbec nefigurují. Tenhle obecný rys lidské povahy nabýval v posledním čtvrtstoletí ve veřejném prostoru obzvlášť na síle, když se jednalo  o poklesky vůči komunistickému režimu. Ať už šlo o členství v KSČ, spolupráci s tajnou policií nebo pouhý podpis anticharty, našlo se jen málo Čechů, kteří se dokázali podívat zpříma do očí nepříjemné pravdě o sobě samých.

Vlasta Chramostová stojí v tomhle ohledu zcela mimo kategorie. Když si počátkem devadesátých let přečetla své jméno v neoficiálním seznamu spolupracovníků StB, měla nejprve pocit, že jde o omyl. Žena, která předchozích dvacet let nesměla pracovat jako herečka a patřila mezi zakládající signatáře Charty 77, si na nic podobného prostě nevzpomínala. Namísto pobouřené sebeobrany však zvolila jiný přístup – pokusila se svou paměť zrekonstruovat a za každou cenu zjistit pravdu o sobě samé.

Chramostová zůstane pro budoucnost nezapomenutelná coby paní Kopfrkinglová ve snímku Spalovač mrtvol nebo jako Babička na prknech Národního divadla. Její mistrovský kus však spočíval ještě v něčem dalším. Ukázala nám, že člověk má vždycky šanci se ze své minulosti osvobodit – pokud k tomu najde odvahu.

V týdnu, kdy bude žádat o důvěru pro svou druhou vládu premiér, jenž se vlastní dávné stíny snaží zamést pod koberec nekonečnou soudní tahanicí, vám tedy přinášíme jiný příběh. Text doplňuje také rozhovor, jeden z mála, jež Vlasta Chramostová v poslední době poskytla.

Vážené čtenářky a vážení čtenáři,

příjemné čtení vám přeje

Petr Třešňák

zástupce šéfredaktora