Otřeseni v základech
Kvóty jsou ze stolu, hledání evropského řešení migrační krize pokračuje
Nekontrolovaný příchod stovek tisíc lidí do Evropy pominul, evropská hranice je skoro utěsněná, místo o právech utečenců se skoro všude v EU mluví jen o zpřísňování migrační politiky. Do Unie ve výsledku přichází stále méně žadatelů o azyl, nyní už méně než v době před krizí roku 2015, kdy osud uprchlíků kromě států ležících na hranicích EU zajímal málokoho.
Navzdory čísly změřitelnému zklidnění situace však politické spory kolem migrace otřásají Evropou v základech. Německo, dosavadní kotva stability ve středu EU, se propadlo do vážné vládní krize. Migrace dominovala summitu Unie na konci června, který zahraniční média předchozí půlrok dopředu popisovala jako klíčový kvůli zcela jinému tématu – měla se na něm projednávat reforma EU, konkrétně vizionářské návrhy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Nakonec na to nezbyl čas. Prioritou bylo zabránit kolapsu německé vlády a zachránit schengenský prostor Unie bez hraničních kontrol.
Bez závazků a bez detailů
Všechny vlády po návratu z Bruselu tlumočily závěry summitu domácímu publiku jako svůj triumf. „Dosáhli jsme obrovského úspěchu,“ chlubil se například český premiér Andrej Babiš tím, že ze stolu padly povinné uprchlické kvóty. Státy Visegrádské čtyřky je v posledních letech dokázaly zablokovat. Na schůzce se teď prosadil visegrádský koncept takzvané flexibilní solidarity, tedy že každý bude dobrovolně pomáhat podle svých schopností, který byl v západní Evropě v roce 2016 zesměšňován jako šalamounský…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu