Bez nároku na dějiny

Uvnitř svojí DNA mám moc, jed, bolest a radost.Uvnitř svojí DNA mám rambajs a řeku ambicí,“ rapuje ve skladbě DNA čerstvý držitel Pulitzerovy ceny za hudbu Kendrick Lamar. Téma ambivalentní černošské kultury poháněné traumatickou minulostí a jejím vlivem na identitu i na životy jednotlivců se line celým oceněným albem DAMN. A v širším kontextu i současnou americkou kulturou: hip hop je kasovně i mediálně nejsilnější hudební žánr, postkolonialistický blockbuster Black Panther je mezi pěticí nejvýdělečnějších filmů historie a snad neuplyne týden, kdy by se nespekulovalo o prezidentské kandidatuře televizní moderátorky Oprah Winfrey.

Lamarovy texty by se daly s nepřílišnou nadsázkou použít i jako anotace loňského vítěze Pulitzerovy ceny za literaturu, kterého Oprah zařadila mezi své knižní tipy – románu Podzemní železnice od Colsona Whiteheada. Kniha, jež nedávno vyšla česky, vypráví o kořenech celé traumatizované kultury: otroctví, lynčování a mnoha podobách rasismu. Podzemní železnice je obrazné historické označení pro síť skrýší, únikových cest a kontaktů, které v 19. století využívali otroci z amerického jihu při úniku na sever a do Kanady.  Kniha je postavená na přímočarém a jednoduchém nápadu: co kdyby ono podzemí bylo doslovné?

Sto roků v řetězech

Whiteheada poprvé napadlo doopravdy vyhloubit podzemní železnici a osadit ji skutečnými lokomotivami už v roce 2000, kdy dokončoval román John Henry Days (Dny Johna Henryho) o…