Mají být politici morálnější než my?

V posledních měsících se často mluví a píše o tom, jak výrazně se česká společnost mění. Za další příspěvek do této debaty můžeme brát aktuální výzkum CVVM nazvaný Morálka politiků očima veřejnosti. Z dat totiž vychází zajímavé a překvapivé zjištění. Od roku 2002, kdy výzkum započal, odpovídalo pravidelně kolem 60 procent dotázaných, že morálku politiků bychom měli posuzovat přísněji. Myslel si to stejný podíl i v roce 2013 (a obdobný v roce 2015), ale dnes to shodně vidí už jen polovina dotázaných. Došlo tedy k poklesu o celých jedenáct procent.

Jde o tzv. časovou řadu, kde se výzkumníci neptají na konkrétní důvody změny postoje, takže netušíme, jestli je to projev postoje, že politici jsou prostě náš odraz, nebo rezignace na naději, že do politiky někdo slušný zamíří. Jistě měla vliv na změnu postoje i kauza nejpopulárnějšího českého politika Andreje Babiše Čapí hnízdo, která v té době vrcholila.

Ať už jsou důvody změny postoje jakékoli, je to znepokojující, protože morálku politiků bychom přísněji posuzovat měli. Pokud nás někdo chce zastupovat, a dokonce se cítí být povolán rozhodovat o životech druhých, měl by splňovat větší morální nároky než lidé, kteří o věcech veřejných nerozhodují.

Hranice akceptovatelného se nepochybně posouvají. Politikům už nelámou vaz lži, aféry, vulgarita apod. Na zmiňovaném výzkumu lze vidět, že to je vědomý ústup z kritérií, která jsme brali jako samozřejmá.

Bylo by předčasné usuzovat z toho, že se blížíme do nějakého apokalyptického období, nepochybně budou i další vysvětlení výše uvedených čísel (budu vděčný, když nám napíšete vaši interpretaci), každopádně bychom však neměli pozice vyklízet tak snadno.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor