„Chceš-li poznat, co je dřina, kup si kolo Ukrajina, chceš-li letět jako šíp, kup si kolo Favorit,“ říkávalo se za socialismu. Uvedený slogan sice vlastnosti legendární – a jediné dostupné – tuzemské značky bicyklu jemně přeceňoval, ale srovnání víceméně sedí. „Na favoritu lze velmi názorně dokumentovat poválečný vývoj této společnosti,“ říká Jan Králík, historik techniky a autor aktuální výstavy Fenomén Favorit v Národním technickém muzeu v Praze.
Opravdu je tohle kolo fenomén?
Bezesporu. Značek z té doby, na které bychom mohli být právem pyšní, není mnoho, možná by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Jízdní kolo Favorit bylo jedním z mála výrobků, který se v socialistickém hospodářském pokusnictví mimořádně vydařil.
Historie ale sahá hlouběji než do dob socialismu.
Za předchůdce favoritu lze považovat kola Tripol a Tudor. Chebská firma Es-Ka majitelů Ambrose Swetlika a Heinricha Kastrupa se spojila v roce 1923 s Františkem Heringem a vytvořili v Rokycanech společný podnik, v roce 1929 přejmenovaný na Tripol-Hering; kola Tripol se tam montovala z dílů vyrobených v Chebu. Později se původní majitelé s Heringem nepohodli a rokycanská firma se rozdělila, Hering tu svoji nazval Velo-Tudor a vyráběl kola značky Tudor. Osmačtyřicátý rok pak přinesl konfiskaci majetku Františka Heringa, znárodnění a spojení obou konkurenčních rokycanských firem, Tripolu i Tudoru.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
