Úřady a odborníci varují, že nynější sucho se stane běžným jevem. myslíte si, že se nedostatek vody dotkne i vás osobně a promění váš život?

Apokalyptičtí předvídači všeho špatného, kteří si na tom vybudovali celé své živobytí, už dávno hrozí suchem. U nás i po celém světě. Stalo se právě teď něco kvalitativně nového? Co např. u nás nenastalo v roce 1947? Myslím, že nikoli. Po staletí se střídala období sušší i vlhčí, a to i v naší krajině. Některé výkyvy bývaly sezónní, některé několikaleté, některé trvaly i po celou generaci. Které sucho nám hrozí? Nevíme, zda dvouleté, pětileté či stoleté, stejně jako nevíme, proč se současně mluví o oteplování a o suchu, když v minulosti vždy bývalo buď sucho (a chladno) nebo vlhko (a teplo). Jistě, s vodou (jako se všemi dalšími přírodními zdroji) se musí zacházet hospodárně, ale k tomu nejlépe slouží cena, která je nejspolehlivějším indikátorem vzácnosti. Kdo ceny zdrojů pokřivuje, připravuje se o nejdůležitější ekonomickou informaci. To jsme dělali za komunismu, to děláme teď za Evropské unie. Je to stále stejné. Stesky na nepřízeň počasí mají vždy jeden hlavní cíl: vylobbovat si veřejnou podporu nějakého typu podnikání. Proto vždy, když slyšíme, že je moc zima, moc teplo, moc mrzne, málo mrzne, moc prší, málo prší, moc fouká, málo fouká, moc sněží, málo sněží, očekáváme útok na peníze daňových poplatníků. Dnešní sucho, které zřetelně cítím na své jihočeské chalupě, znamená méně trávy (a méně jejího sekání), méně vody ve studni, méně hub. Hlavně ale očekávám obrovské posílení moci všech zelených ideologů a pisálků. To je strašně nepříjemné a nebezpečné.

Hodně cestuji a znám místa, kde je nedostatek vody neskutečný problém. A i tam se lidé naučili žít. U nás bychom tak žít neuměli, a přesto kolem sebe vidím neustálé plýtvání vodou. Může se zdát, že o plýtvání zrovna já nemám právo mluvit, jsem majitelem akvaparku a spotřeba vody je tam ohromná. Na druhou stranu znám nejen cenu vody, ale i její hodnotu. V akvaparku (i v dalších firmách) dělám maximum pro několikanásobnou recyklaci co největšího objemu vody a stále nejsem spokojený. Jako soukromá osoba nikdy nečekám, až poteče z kohoutku voda studená nebo ze sprchy voda teplá, zahradu zalévám pouze dešťovou vodou. Jako politik vnímám nutnost pečovat o vodu velmi intenzivně a mám jediný cíl – šetřit s vodou a udržet vodu v potocích, řekách, polích, lukách, v lesích.

Otázku bych mírně upravil, sucho se totiž dotkne nás všech, a tak je třeba se ptát, jak se promění život nás všech. Existují dva scénáře, pozitivní a pesimistický. Já bych raději hovořil o tom optimistickém scénáři – jak by měl vypadat náš způsob života v následujících letech. Každý nový nebo rekonstruovaný rodinný i bytový dům má zelenou střechu a dvojí rozvody vody, na vodu dešťovou nebo šedou vodu, druhý na pitnou. Každý úřad, škola či zahrada má vybudovaný systém na zachycování a využívání dešťové vody. Standardem domácností jsou spořiče pitné vody a osvěta u dětí, jak s vodou hospodařit. Už dnes je možné na nakládání s vodou v domácnostech i úřadech získat dotace od MŽP, ať už z programu Dešťovka, Nová zelená úsporám nebo z Operačního programu Životní prostředí. 

Nedostatek vody může mít opravdu dalekosáhlé následky. Vzduch je plný prachu, mikročástic a polétavých zplodin, které dráždí sliznice, kůži a přinášejí řadu zdravotních problémů od kašle až po alergie. Voda je základ života, a to nejen pro mě a mou rodinu, ale především pro zvířata, stromy a další rostliny na naší farmě. Ohrožená je nejen úroda, ale také včelstva, která nebudou mít k dispozici dostatek nektaru. S případnými velkými suchy jde ruku v ruce také nutnost proměny biotopu vybudováním několika mělkých jezírek nebo rybníčků. Trvale udržitelný rozvoj je pro nás klíčový, a proto se už nyní snažíme srážky zadržet a dále maximálně zužitkovat.

Nedostatek vody je v poslední době aktuálním tématem i v našich zeměpisných šířkách. Rozsáhlá sucha jako v Asii nebo Africe si nepřipouštíme. Ovlivňují nás nepřímo, v podobě růstu cen potravin i migračních vln. Nedostatek vody se nás v budoucnu může dotknout i v běžném každodenním životě. Můžeme vystavit katastrofický scénář: Sprcha i myčky všeho druhu se stanou minulostí, okrasné rostliny trestným luxusem. Bazény a lázně najdou nové uplatnění. Voda bude na příděl. Zavládne hladomor. Prognóza sucha je však ovlivněna více faktory a stejně tak jako dlouhodobá předpověď počasí je velmi komplikovaná. Sucho je přírodní jev, který je ovlivněn i lidským působením. Je samozřejmostí zbytečně neplýtvat (nejen) vodou. Možná právě voda se v budoucnu stane vzácnou komoditou. Voda nad zlato!

Nejviditelnější je sucho sice v krajině, čím dál víc se ale bude projevovat také v peněženkách. V Německu od podzimu probíhá bezprecedentní soudní řízení, kde žalující stranou je jihoamerická vesnice, žalovaným energetický gigant RWE a předmětem sporu dopad výroby energie na klimatické podmínky obce. Čím dál méně lidí na světě chce totiž nést náklady našeho způsobu života. Svou „vodní“ stopu má každý. Člověk denně potřebuje potravu o energetické hodnotě 2000 kcal, a pokud tuto dávku pokryjete luštěninami, na jejich produkci je potřeba 2380 litrů vody, pokud ale hovězím masem, už potřebujete 20 380 litrů vody. Co to bude znamenat? Až začneme za vodu platit její skutečnou cenu, ukáže se, že má větší hodnotu než ropa. Taková „sůl nad zlato“ verze 2.0.