Maďaři na Měsíci

Současný maďarský film je na tom podobně jako premiér Viktor Orbán. S cenami z Cannes i Oscarem k sobě přitahuje nebývalou zahraniční pozornost. A stejně jako Orbána jej provází nejeden paradox. Tím možná největším je, že většina mezinárodně viditelných snímků jako by neměla svými tématy v současném Maďarsku místo. Uprchlická krize zpracovaná režisérem, který pomáhal běžencům na budapešťském nádraží Keleti, násilí vůči Romům či holokaust příliš nezapadají do populistické a nacionalistické politiky Viktora Orbána. Přesto všechny úspěšné tituly vznikaly s velkou podporou státu.

Rozpor začne dávat smysl, podíváme-li se na něj pohledem Orbánovy vize silného Maďarska. Pro znovuzvoleného premiéra je zásadní ukázat doma i venku sílu a úspěch své politiky, a tak má maďarský film štědrou státní podporu a zároveň do něj nezasahuje cenzura. Stejně tak ale platí, že tamní tvůrci dokázali navázat na své předchůdce a vypěstovali si osobitost. Kombinace talentu, taktiky, zahraničních kontaktů a vyjednávání s mocí platí i pro snímek, který nedávno přišel do českých kin. Měsíc Jupitera, v němž režisér Kornél Mundruczó přebírá postupy akčních velkofilmů a roubuje je na příběh zastřeleného syrského uprchlíka, který vstane z mrtvých a přináší Maďarům křesťanskou spásu.

Nejen naducaný polštář

O východoevropských kinematografiích se po roce 1989 říkalo, že jediné, co jim chybí k úspěchu, jsou peníze. Vše ostatní – talent či znalosti – prý mají. Maďarsko je zemí, která víc…