Duben přišel

„Před devátou hodinou ranní a večer po osmnácté už nemohu přijímat návštěvy čtenářů. Předem nesmluvené nečekané návštěvy neprodlužujte na delší dobu než nejvýše DESETI minut, jinak narušují můj denní pracovní program, který musím dodržet.“ Tahle slova naklepaná strojem na papírovou kartičku jsou stále přilepená na dveřích žižkovského bytu Jaroslava Foglara hned pod cedulkou s jeho jménem. Spisovatel a rozechvívač neposedných chlapeckých srdcí sice zemřel už před devatenácti lety, ale byt je dodnes v podobě, v jaké ho naposledy opustil.

Může za to další z dobových dokumentů dochovaných na žižkovských dveřích. Policejní pečetě, které byt až do loňska šestnáct let znepřístupňovaly. O Foglarovu pozůstalost se totiž soudil jeho synovec. Neúspěšně, nedožil se konce sporu o autentičnost závěti, ve které spisovatel vše odkázal své nadaci. A byt tak loni definitivně převzala Skautská nadace Jaroslava Foglara. Ta do něj minulý týden sezvala novináře, aby jim oznámila, že pietní místo brzy získá novou podobu: od podzimu bude sloužit jako rezidenční byt pro spisovatele dětské literatury z celého světa.

Milovníci Foglara nejspíš zapláčou. Po stovce krabic, které si odtud už dávno odvezl Památník národního písemnictví, a dalším konvolutu „banánovek“, jejž získala nadace, byt opustí až na pár memorálií všechno, s čím tu Foglar dvacet let žil. Modrý župan, který doteď visí vedle jeho postele, nad kterou je připevněn telefon s (ještě sedmimístnými) čísly jeho přátel. Kráječ chleba v…