Platí ještě dnes ono staré a trochu otřepané pořekadlo o Češích jako šikovném národu se zlatýma ručičkama? Žádné oficiální statistiky k tomu neexistují, ale když se zeptáte učitelů na kterémkoli vzdělávacím stupni, většinou uslyšíte velmi podobnou odpověď: Dnešní mladí lidé, kteří vyrostli v roztěkané digitální době, sice umějí skvěle zacházet s mobilem nebo tabletem, když ale vezmou do ruky kladivo, nedokážou ani pořádně zatlouct hřebík. Pohled na to, kam po základní škole míří studenti, ukazuje, že spojit svůj život s prací rukama si přeje stále méně mladých lidí. Množství absolventů odborných učilišť, kde se zručnost aspoň v představách veřejnosti odjakživa pěstovala, kleslo od roku 2009 zhruba o třetinu.
Mladí lidé se do učení nehrnou a řemeslníků je v průmyslu, který je páteří české ekonomiky, nedostatek. Firmy je nahrazují roboty, ale přesto si stěžují, že jim pracovníci do továren citelně chybějí. Premiér Andrej Babiš se letos rozhodl volání průmyslu vyslyšet. Spolu se šéfem Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karlem Havlíčkem slavnostně oznámili, že chtějí na české základní školy znovu zavést povinný předmět dílny a pozemky, který z učebních osnov zmizel v devadesátých letech. Znovuzavedení povinných dílen zvýší zájem dětí o práci rukama a víc jich pak půjde studovat řemeslo nebo aspoň průmyslovku, věří Havlíček s Babišem.
Plán vyvolal bouřlivou debatu o tom, jestli schopnost používat hřebík a kladivo patří do povinné výbavy školáka žijícího ve…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
