Voňavý vůdce

Politika a emoce? To jsou věrní souputníci prověření dějinami, nespočtem předvolebních kampaní (a volebních výsledků). Nikdo nemůže s čistým svědomím popřít, že naše niterné naděje, strachy a sympatie hrají více či méně důležitou roli v utváření politických názorů. Ani ten, koho nechávají chladným plamenní vůdci lidu a v čele státu by nejraději viděl obrýlené technokraty. A co když půjdeme ještě dál, k biologii a našim tělesným reakcím? Jaký vliv má na naše politické postoje způsob a síla reakcí, jimiž naše tělo odpovídá na podněty, které vidí, slyší a cítí?

Mám na to nos

Větší, než bychom čekali, jak zjistili vědci ze Stockholmské univerzity. Ti z nás, kteří jsou citliví na lidské pachy, komu tělem projede vlna zhnusení při závanu moči, nečištěných zubů nebo jen nesprchovaného podpaží, mají větší sklon k pravicovému autoritářství, k touze po silném vůdci, pořádku a ochraně vlastního kmene před vetřelci zvenčí.

Autoři výzkumu k tomuto zjištění došli tak, že 750 dobrovolníků nejprve nechali vyplnit dotazník, v němž mimo jiné vyjadřovali míru souhlasu s tvrzeními typu „naše země potřebuje silného lídra, jenž vymýtí nemravné elementy, které v naší společnosti převažují“. Pak následoval jiný dotazník, ve kterém titíž respondenti na bodové škále popisovali míru znechucení při situacích, v nichž různě figurují nepříjemné pachy člověčenství. A ti, kdo sami sebe postavili na stranu větších citlivek, také s větší pravděpodobností inklinovali k „udržování společenských…