Scénografický muškát

Vedle „Tak to vůbec!“ (když se jí něco nelíbilo) byla druhou oblíbenou frází Ivy Němcové (1980–2015) slova „Z hovna muškát!“ (to když se jí naopak něco líbilo). Scénická a kostýmní výtvarnice měla unikátní dar okamžitě rozpoznat marnost prázdné okázalosti a zároveň nacházet nečekané kvality ve zdánlivě bezvýznamných věcech. Osud jí nadělil pouhých pětatřicet let života. Nyní vydaná monografie pojmenovaná výše zmíněnou druhou citací a výstava v pražské Galerii Českých center bolestně připomínají, jak výraznou osobnost tuzemská kultura před dvěma lety ztratila.

Krása věcí za odvoz

Průvodce Ladislav a stevardka Jana procházejí plně obsazeným autobusem. Cestujícím rozdávají v rámci programu „fun and relax“ sluchátka, do kterých jim v následujících desítkách minut budou pamětníci ze záznamu vyprávět o místech, kterými projíždějí. Cílem zájezdu Na Barrandov! (s dojetím…) jsou Barrandovské terasy. Na skále nad Vltavou se kvůli zpackanému prodeji už mnoho let Pražanům rozpadají před očima, dnes je ale velký den: terasy se mají slavnostně otevřít, proto na ně taky jede tenhle zájezd natěšený na velkou událost.

Cestou to autobus vezme strání kolem vilek zkrachovalých a trestně stíhaných podnikatelů. Průvodce Ladislav to prezentuje coby jakousi křížovou cestu české porevoluční transformace, u jednotlivých baráků nechává zpomalit a cestující trpělivě poslouchají jeho výklad. Staví se i dole u zbytků betonového bazénu. Jedna z dřevěných trosek stojících…