Nechat zemřít minulost

Překvapivé zvraty patří ke každému filmu pod značkou Hvězdné války. I nejnovější, v pořadí osmý film s podtitulem Poslední z Jediů, který do globálních kin právě uvedlo studio Disney, jich pár obsahuje. Tím nejpřekvapivějším však je, jak jsou nové Hvězdné války až nečekaně dobré. Jestli se před premiérou objevovala otázka, zda má galaktická sága o boji temné a světlé strany vesmírné síly před sebou jinou budoucnost než neustálou recyklaci, pak se na ni tvůrčímu týmu v čele s režisérem Rianem Johnsonem podařilo dát přesvědčivou odpověď.

Trucovat nestačí

Hvězdné války jsou jednou z nejrozpoznatelnějších značek nejen zábavního průmyslu. Z jednoho filmu v režii George Lucase se postupně rozrostly do dalších sedmi, do televize, videoher i merchandisingu a jejich celková hodnota je vyčíslena na sedm miliard dolarů. Jen málokterá globální událost má podobný status jako premiéra každého nového dílu, kterou doprovázejí zástupy skalních fanoušků v kostýmech. Hvězdné války zároveň představují popkulturní fenomén přesahující toto „tvrdé jádro“ – a studio Disney, které je od Lucase koupilo v roce 2012, pochopitelně chce, aby to tak zůstalo.

To znamenalo hlavně vrátit se k podstatě a pohádkové přímočarosti původní trilogie – filmům Nová naděje, Impérium vrací úder a Návrat Jediho z let 1977, 1980 a 1983. Před tři ne zcela vydařené pokusy z přelomu milénia, jimiž se Lucas snažil rozšířit vesmír a mytologii Hvězdných válek i příběh Luka Skywalkera, princezny Leii a Hana Sola, kteří bojují proti zlému Impériu. Výsledkem této nové trilogie bylo ovšem zahlcené vyprávění na rušivě předigitalizovaném pozadí.

Ostřílená producentka Kathleen Kennedy, která má nejcennější akvizici v Disney na starost, proto vytvořila skupinu scenáristů, designérů a dramaturgů nazvanou Lucasfilm Story Group. Jejím jediným cílem bylo udržet vizuální, náladové a vypravěčské spojení s původní trilogií. V předloňském snímku Síla se probouzí, který je považován za restart Hvězdných válek, splnila skupina zadání až příliš úzkostlivě; do kin dorazila víceméně replika filmu z roku 1977.

V Posledním z Jediů se ale povedlo najít nelehkou rovnováhu mezi novým a starým. Střed, kdy nový film vypadá a pocitově působí jako staré Hvězdné války, ale zároveň je dostatečně osobitý: otevírá nová, současná témata a je natočen s velkolepým rozmachem. Epické bitvy střídají scény inspirované formální askezí i choreografií samurajských filmů.