Stěhujeme se do Jeruzaléma

Jeruzalém patří k Židům minimálně jako k Čechům Říp. V posledních šesti desetiletích naplněných spory o Svaté město se ukázali být jeho nejlepšími správci. Mají jej ustavené jako své hlavní město, což je akt, do kterého žádnému státu nikdo nemluví. Je tohle důvod, abychom následovali americkou vládu v jejím rozhodnutí z minulého týdne přesunout do Jeruzaléma svoji ambasádu? Spíš ne.

Oprávněný nárok

Novodobá historie, která dnešní emoce kolem Jeruzaléma formuje, je velmi komplikovaná. Po vyhlášení Státu Izrael a první arabsko-izraelské válce v roce 1948 ovládli jeruzalémské Staré Město Arabové, Židé z něj byli vyhnáni a neměli do něj přístup. Nesměli ani ke Zdi nářků, nejsvatějšímu místu židovského národa. Museli se spokojit se západní polovinou území kolem Starého Města.

O devatenáct let později během šestidenní války dobyl Izrael Staré Město včetně svatých míst pod svoji správu. Židé se sem vrátili, Palestince ale z jejich části centra nevyháněli a ti měli dál plný přístup ke svým svatým místům na Chrámové hoře uvnitř Starého Města.

Posledních šedesát let tak ukázalo, že Izrael je mnohem odpovědnější a velkorysejší správce Starého Města s jeho posvátnými místy tří světových náboženství. Na rozdíl od Arabů totiž garantuje otevřenost pro všechny. Nicméně mezinárodní společenství nikdy nepřestalo počítat s tím, že by svůj díl Jeruzaléma měli dostat i Palestinci. Je ale nesmírně složité, jak to vlastně udělat, Staré Město rozdělit nejde, navíc Izrael vzhledem k…