Staly se i podivnější věci

Těžko by se hledal seriál, který by byl více šitý na míru internetové éře než Stranger Things z produkce společnosti Netflix. A zároveň by se těžko hledal seriál, který by se jí snažil tak vzpírat – svým usazením v pomalé, předdigitální éře osmdesátých let i čerpáním z tehdejší americké popkultury. Výsledkem ale není schizofrenie, nýbrž série, jejíž druhá řada je považovaná za jednu z událostí podzimní sezony.

Píše se rok 1983 a z tajné laboratoře ve fiktivním americkém maloměstě Hawkings unikne monstrum. Ten samý den zmizí Will, čtvrtina nerozlučné klučičí party. Zatímco policie tápe, jeho matka a kamarádi to nevzdávají. Postupně se ukáže, že Will uvízl v jiné dimenzi na odvrácené straně normálního světa. Do hry vstoupí dívka Eleven obdařená psychokinetickými schopnostmi, jež má s laboratoří cosi společného. Druhá řada, jež se odehrává rok poté, sleduje snahu vyrovnat se s traumatickou zkušeností. Ukáže se, že monstrum žije a ovládne Willovo tělo i mysl, přestože vědci tvrdí opak. Parta se tak musí dát znovu dohromady.

Podle většiny ukazatelů měly být Stranger Things propadák. Jejich autoři Matt a Ross Dufferovi měli na kontě neúspěšný film a scenáristickou zkušenost z pár epizod seriálu Městečko Pines. Děti obsazené do hlavních rolí nikdo neznal, jedinou známou tváří byla Winona Ryder v roli matky, ovšem dávno za…