Na vrcholu sil a bez vlády
Německá politika se posouvá do méně předvídatelné etapy
Brexit, nástup populistů, doznívající otřesy finanční i uprchlické krize – Evropa prochází náročným obdobím. A protože k jeho úspěšnému zvládnutí potřebuje stabilní Německo, jehož politici se vyznačují smyslem pro odpovědnost, zdála se být dohoda na nové německé vládě jen otázkou času. Pravda, křesťanští demokraté, Zelení a liberálové z FDP vycházejí z odlišných ideologií, ale „kde je vůle, tam je i cesta“, jak během vyjednávání řekl jeden z jeho hlavních aktérů, liberál Christian Lindner.
Autor těchto řádků důvěřoval této letité konsenzuální politické kultuře našich sousedů, a proto se minulý týden na těchto stránkách ve své předpovědi mýlil. Trojbarevná vláda nevznikla, kancléřka Angela Merkel se naopak ocitla v nejvážnější krizi kariéry a Evropa mohla začít s přípravou na měsíce, kdy bude nejstabilnější země ponořena do vnitropolitické kaše. A byl to právě zmíněný Christian Lindner, kdo jednání vzdal a ukončil německou politickou předvídatelnost posledních let.
Program místo pragmatismu
Politické překvapení z minulé neděle lze samozřejmě vysvětlovat ambicemi mladého lídra FDP či věcnými neshodami v otázkách daní, migrace a ochrany klimatu (viz text na str. 34–35). Projevily se však i dva nadčasové trendy, které budou Německo ovlivňovat trvaleji.
Do počátku tisíciletí zemi formovaly jen čtyři politické strany a u moci se střídaly někdy středopravé, jindy středolevé koalice dvou stran. Systém byl přehledný. Ekonomické reformy sociálnědemokratického…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu