Chvála drbům
Klevetění má ve společnosti špatnou pověst, ale důležitou misi
Nechceme samozřejmě nikoho pomlouvat, ale na druhou stranu… pár věcí byste asi o redakci Respektu vědět měli.
Tak třeba Marek. Vždycky když píše obálkový text a vysílá se zápas NHL nebo mistrovství světa, hokej dostane přednost. Nebo Jirka. Potřeboval by si nutně uklidit stůl, ty hromady papírů ho snad jednou zavalí. A Honza? Na poradách pokuřuje elektronické cigarety, ačkoli to jasně zakazuje řád vydavatelství.
Pokud vám takové pomlouvání kolegů připadá neslušné, musíme se důrazně ohradit. Věda v této otázce totiž nesouhlasí s laciným moralizováním. Drbání našich bližních za jejich zády sice nevypadá moc hezky, ale podle všeho plní několik důležitých sociálních funkcí.
Ideál a smysl
Čerstvě to ukázala například studie výzkumníků z Univerzity v Queenslandu. Dvojice psychologů zkoumala tendence ke klevetění ve skupině lidí, z nichž některým pouštěla videa nevhodného zacházení s odpadky (odhazování na zem). Následně pak vědci sledovali, jak si lidé se zážitkem poradí. Zjistili, že lidé, kteří o takovém chování vyprávějí ostatním (rozuměj: stěžují si na bordeláře za jeho zády), jsou zároveň ti, kteří dobře chápou společenské normy. „Naznačuje to, že každodenní klevetění pomáhá budovat sociální vazby a lépe rozumět společnosti, v níž žijeme,“ myslí si jedna z autorů výzkumu doktorka Kim Peters.
Drby mají v obecném pojetí morálky a slušného vychování zhruba stejné postavení jako šťourání se v nose. Všichni víme, že by se to nemělo dělat, ale všichni to někdy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu