Dopis z New Orleansu

Znáte takové ty rádoby vtipné mapy měst, které v pár slovech vystihují jednotlivé čtvrti? Nad tou neworleanskou, která nedávno proběhla sociálními sítěmi, jsem se nejdřív docela dobře bavila. Než mi za zlomek vteřiny došlo, jak pravdivé ty „děsně vtipné“ popisky jsou. Tak vezměme to například od centra města – historické čtvrti French Quarter na severovýchod. Začíná to celkem pěkně – umělci, hipsteři. O několik bloků dál se píše: „nejškaredější část města“, následuje „drogy“, „místo, kam se odhazují mrtvá těla“, „únosy aut“, a čím blíže jsme jezeru, začíná se to opět lepšit na „obchody a baptisté“, „staré peníze kreolů“. O státní univerzitě se tu píše jako o „škole, kam šli ti, kteří neměli jinou možnost“.

Zkrátka na první pohled si i problematiky neznalý dokáže udělat dobrou představu, že v New Orleansu jsou místa, kterým je lepší se vyhnout. Kriminalita je něco, s čím tady bojují starostové a šerifové už desítky let – převážně neúspěšně. New Orleans se roky pohybuje na prvních místech ve statistikách s počtem vražd a střelných útoků. Například letošního 3. června, což byla sobota, zemřelo následkem zastřelení 13 osob. Rekord letošního roku. Doteď si pamatuji srovnání místních novin: podíváme-li se na toto číslo z pohledu počtu obyvatel, tak pokud bychom se ocitli například v Chicagu, znamenalo by to 90 zastřelených lidí za den. A to je dost.

Co tím chci říct? Kriminalita, přestřelky, gangy, drogy – to vše jsou témata, která ovládají zdejší zpravodajství, a tedy i…