Levice nemá být klubem pro elitu

Jste spoluautorem zajímavého textu, který analyzuje prohru levice. Zejména té liberální. Píšete tam, že Zelení, ale nejenom oni, nepochopili, že se zásadně změnila politika. Doba, kdy prý mohl vyhrát Vladimír Špidla, je nenávratně pryč. Co se podle vás změnilo?

Vladimír Špidla reprezentuje politiku racionálních, střízlivě vypadajících mužů, kteří mají pocit, že racionálními argumenty, věcnou debatou dosáhnou politických cílů. Že tímto způsobem osloví voliče. Ale tento model přestal fungovat. Samozřejmě, můžeme se bavit o tom, jaké faktory v tom mají roli, jestli je to například vliv sociálních sítí. Velký význam v té proměně sehrála ekonomická krize v roce 2008. Tehdy v podstatě racionální řešení prostě krachla. To, co předvídali experti, se ukázalo jako totálně falešné a lidé přišli o záchytnou půdu pod nohama.

Co se tehdy změnilo v politickém slova smyslu?

Levice velice dobře analyzovala důvody, proč ke krizi došlo, proč vypukla hypoteční krize, jak s tím souvisí globální kapitalismus a tak dále. Ale nedokázala to poznání politicky využít. Vzniklo tak vakuum, které paradoxně zaplnila spíše pravice – ať už konzervativní či radikální.

Můžete uvést příklad pravice, která to dokázala?

Dobrý příklad je třeba Kaczyński, který před čtyřmi lety zveřejnil na Facebooku video, kde držel knihu Kapitál v 21. století Thomase Pikettyho a říkal, že sice neomarxistické levičáky nesnáší, ale tato kniha ho ovlivnila a bude z ní vycházet on i stranický program. Jeho strana Právo a spravedlnost dokázala společenskou kritiku uchopit a naplnit dejme tomu nacionálním, konzervativním obsahem.

Takže abych se moc neodtrhnul od té původní otázky, myslím si, že v podstatě antiestablishmentový prvek hraje momentálně velikou roli, ať už v politice Donalda Trumpa, v úspěchu Marine Le Pen, FPÖ v Rakousku, AfD v Německu. Levici jsme v našem textu kritizovali i z tohoto důvodu, že příležitost, kterou dostala a nějakým způsobem si ji i předpřipravila, si nechala vzít těmito silami.

Podle toho, jaké strany jste vyjmenoval, by se dalo usoudit, že byste chtěl, aby se levice vydala také nacionální cestou. Nebo by musela tu rozzlobenost voličů pojmout nějak jinak?

Levice se dostala do velmi nepříjemné situace, ale zároveň v Česku nejsme tak daleko jako v Polsku. Když si Kaczyński a jeho strana vezmou sociální agendu a zároveň ji naplní nenávistnou, nacionální rétorikou, tak v podstatě levice nemá nic navíc, co by mohla voličům nabídnout. Ten impulz nenávisti a nacionalismu je mnohem silnější než pouhé: pojďme nějakým způsobem zlepšit sociální politiku.

Ale problém je, že tohle pole levice opustila úplně. Měla uchopit téma národní identity nějakým jiným způsobem, než jakým to dělají krajně pravicové subjekty. Měla se pokusit toto téma kultivovat. Ale rozhodně je to ošemetná půda a je otázka, jestli by nacionalistickým projektům mohla konkurovat.

Ale Piráti například vystoupili s tím, že nejsou strana vítačů, a zároveň prohlásili, že jsou pro přijetí kvót pro přerozdělování uprchlíků. Stále je tu možnost, jak brát obavy lidí vážně a nabídnout jim záruky, že migranti nebudou tvořit tlak na snižování ceny práce a nebudou ohrožovat jejich styl života. Vysvětlit voličům, že islamistický terorismus je něco, proti čemu levice bojuje, ale zároveň musí chránit lidi, kteří před ním utíkají do Evropy.

Jak si vysvětlujete, že tolik voličů levice uteklo k ANO Andreje Babiše? Co u něj zafungovalo?

Rozhodně je to antiestablishmentový prvek, který se mu paradoxně daří i po čtyřech letech ve vládě udržovat při životě. A druhá věc je, že ke spoustě věcí, které byly vlastně prosociální, byl dotlačen tím, že byl v koalici se sociální demokracií. Minimální mzda se za ty čtyři roky zvýšila o takovou sumu jako nikdy předtím, zvýšily se penze a to jsou prostě věci, na které normální levicový volič samozřejmě velmi dobře slyší. Andrej Babiš postupem času zjistil, že se proměňuje i to, jakou politiku reprezentuje. Uvědomil si, že s antiestablishmentovým étosem má mnohem větší šanci u voličů ČSSD a KSČM. Babišův úkrok tímhle směrem je za ty čtyři roky markantní. Také lidé, kteří tu liberální nebo více pravicovou pozici zastávali, pomalu ANO opouštějí.

V květnu jste kritizoval, že si Sobotka nechal vnutit střet s Andrejem Babišem, čímž vypustil definování levicových cílů, kterým by rozuměli voliči ČSSD. Myslíte si, že měl nechat Babiše ve vládě a řešit spíše sociální témata?