Parlament musí ukázat svou sílu

Po minulém týdnu je jasno, jaký vládní projekt tu vzniká – Andrej Babiš chce menšinovou vládu opřenou nikoli o parlament, ale o prezidenta Miloše Zemana. Nezkusil vyjednat většinovou vládu, nesnažil se ani domluvit otevřenou podporu pro menšinový kabinet. Jeho kabinet prý bude mít tak skvělý program, že pro něj ostatní rádi zvednou ruku. Řekněme si, proč by to bylo špatně.

Parlament je nejdůležitější politické těleso v zemi. Vláda se zodpovídá poslancům a ne naopak. Ještě se nestalo, aby se vítěz voleb nepokusil ve sněmovně získat většinovou podporu. Dokonce i menšinové kabinety měly před hlasováním o důvěře vyjednanou toleranci. Situace tak byla čitelná.

Andrej Babiš vyhrál volby a má právo pokusit se sestavit kabinet. Jestli ale není schopen najít partnery, je to výhradně jeho selhání – odpovědnost vždy nese ten, kdo jednání vede. Babiš neuspěl, přesto chce vládnout, nevěří totiž, že se mu poslanci vzepřou.

Jeho strategie je jasná a nemusíme se jí proto dále zabývat. Důležitější je, jak se zachovají ostatní strany. Jednu strategii nabídl Miroslav Kalousek – chce zablokovat sněmovnu, aby nemohlo proběhnout hlasování o novém vedení sněmovny. Dokud se tak nestane, vládne dosavadní vláda Bohuslava Sobotky. Tenhle přístup není šťastný, protože vzbuzuje dojem, že brání naplnění vůle voličů. Pravidla je třeba ctít za každých okolností, tím spíše když se druhým vyčítá, že tak nečiní.

Kde je naopak třeba kategorické přísnosti, ať to bude stát cokoli, je hlasování o důvěře vládě Andreje Babiše. Tady má zaznít jasné ne, které ale musí zaznívat při každém dalším hlasování o návrzích z dílny jeho vlády. Ať už jde o rozpočet na příští rok, nebo jakýkoli jiný návrh. Hnutí ANO se rozhodlo vládnout samo a bez vyjednané podpory, parlament mu musí ukázat, kdo je skutečným vládcem v zemi. A jestli se Babiš (nezastupuje většinu voličů v zemi) nepřizpůsobí, tak se prostě chod země zastaví. Odpovědnost ponese výhradně on.

Je pravda, že bude klíčové, jak to bude vnímat veřejnost a Babiš má na své straně svá vlivná média, takže to nebude vyrovnaná hra, i tak to ale stojí za to. Uhájení podstaty, že moc má parlament a ne prezident a jeden předseda, je pro budoucnost této země důležitější.

Pokud má nějaká strana pocit, že je lepší být konstruktivní, je to pochopitelně relevantní námitka, ale pak ať je ve vládě. Babiš podle našich informací píše program vlády tak, aby tam byly líbivé kapitoly pro každou stranu. Pakliže ty ale nechtějí působit jako pudl tančící pod rukou svírající kostičku, mají tenhle nedůstojný obchod odmítnout.

Tohle skutečně není nulová tolerance, blokování či nekonstruktivní přístup. To je vyžadování dodržování pravidel a uhájení parlamentu jako klíčové síly v zemi.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor