O záletných ženách

Monogamie zjevně nepatří mezi silné stránky druhu Homo sapiens. Podle studie z loňského roku 57 procent amerických mužů přiznává, že alespoň někdy podvedlo svou partnerku. Totéž o sobě průzkumníkům řeklo 54 procent žen. V manželství jsou čísla nižší, záletný sex připouští 22 procent ženatých mužů a 14 procent vdaných žen. Podle americké psychoanalytičky Esther Perel, autorky čerstvě vydané knihy The State of Affairs. Rethinking Infidelity, se navíc časy mění: počet žen, které vedle stálého partnera ještě udržují alternativní vztah, se podle jejích průzkumů od roku 1990 zvýšil o 40 procent. A nemyslete si, že jsou Američané výjimeční. Nevěra je hlavní příčina rozvodů prakticky všude na světě.

Proč podvádějí muži, je prý dávno jasné. Musí. Jejich geny buší na mříže monogamních vztahů a touží rozsévat další geny – a pěkně doširoka. Samo plození přitom mužům nedá mnoho práce, případné množství potomků může (teoreticky) neomezeně stoupat. Hádejte se s přírodou, jak chcete, evolučně úspěšný jedinec prostě nemůže polehávat doma za pecí. Někde v hloubi našich rodokmenů se skrývají urputní muži, kteří se nebáli vydat za dobrodružstvím.

Jak ale evolučně vysvětlit chování žen? Střídáním partnerů počet svých potomků zvýšit nemohou, občasným záletem lze nanejvýš dosáhnout větší genové rozmanitosti. Rizika jsou však velká, stálí partneři se v případě prozrazení obvykle hněvají. V méně osvícených dobách či společnostech jde často o život.

Vědci mají podezření, že…