0:00
0:00
Od věci21. 10. 20174 minuty

Lidé si jí váží velice

Šup s nimi do vaku. (Schránka systému Paris-Krátil, 1931)

Už ve dvacátých letech minulého století Jiří Wolker básnil, že to není lecjaká věc a lidé si jí váží velice. Jeho poštovní schránka na rohu ulice tehdy kvetla modře, nicméně od roku 1817, kdy byla v českých zemích zavedena, měnila nejen barvy, ale i materiály a tvary. To vše dokládá výstava 200 let poštovní schránky v Poštovním muzeu v Praze, na níž se podílel kurátor a historik Jan Kramář.

Odkdy se datují první zmínky o jejím zavedení?

↓ INZERCE

Sahají až do roku 1653, tehdy byly poštovní schránky rozmístěny v Paříži, nicméně se neosvědčily a po sedmi letech byly zrušeny. V rakouské monarchii, vyjma Lombardsko-benátského království, došlo k jejich zavedení 1. června 1817 – nařízením o tom, že každá poštovní stanice musí mít nejméně jednu poštovní schránku.

Jak byla novinka přijata?

Dnes se nám používání schránek jeví jako naprosto jednoduché, ale máme zprávy, že si k lidem poměrně těžko hledaly cestu. Do té doby se listovní i balíkové zásilky podávaly výhradně na přepážkách poštovních úřadů. Trvalo nějakých dvacet třicet let, než si lidé na schránky zvykli.

Tak dlouho?

Zlomem bylo až zavedení poštovních známek 1. června 1850. Tím pádem se v celé monarchii dramaticky zlevnilo drahé poštovné, v důsledku čehož listovní styk zesílil a obyvatelé začali hojně využívat i poštovní schránky. Do té doby byly určeny jen pro zásilky v rámci monarchie a placené příjemcem.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc