O českých volbách platí jediná konstanta – obvykle dopadnou jinak, než si myslíme. A to samé pak lze říci o povolebním vyjednávání a sestavování koalic, které zatím pokaždé přineslo nějaký nový, dosud nevídaný scénář. A tuzemské politologické učebnice se budou nejspíš přepisovat i tentokrát.
Bez něj
Začněme hned prvním unikátem – poprvé se vážně debatuje o tom, že by v nové vládě nebyl předseda vítězné strany. Není to sice příliš pravděpodobné, protože šéf ANO Andrej Babiš tuto možnost kategoricky odmítá, nicméně není to ani zcela vyloučené, neboť minimálně sociální demokraté a lidovci, tedy opět potenciální koaliční partneři „babišovců“, v jedné vládě s trestně stíhaným politikem odmítají sedět.
Unikáty se ovšem historie sestavování vlád jen hemží a prostý pohled zpět ukazuje, že žádný z nich se letos nejspíš nebude opakovat. Je jasné, že nenastane senzace minulých voleb, při nichž se sotva zavřely volební místnosti a u vítěze voleb už se rozjel pokus o vnitrostranický puč, u nějž asistoval prezident republiky. Šlo o schůzku na zámku v Lánech, na niž odjela skupina sociálních demokratů v čele s tehdejším partajním místopředsedou a jihomoravským hejtmanem Michalem Haškem přímo ze sledování volebních výsledků v sídle strany v Lidovém domě a kde s hlavou státu vymýšleli plán, jak sesadit předsedu vítězné strany Bohuslava Sobotku.
Unikáty se historie sestavování vlád jen hemží.
Že by se historie opakovala v tomto směru,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
