Nepotřebujeme „vliv“ v EU

Česká předvolební debata o přijetí eura má celkem jednoznačný průběh od chvíle, kdy se Andrej Babiš přiklonil na stranu odpůrců společné měny. Na scéně zbyl jediný zapálený advokát, který se za euro bere – TOP 09. Nejde ale jen o Babišův populistický instinkt, který reaguje na momentální neoblibu eura ve společnosti. Problém je i na straně zastánců eura.

Nedá se říct, že by nedostávali slovo. Debaty o euru v médiích probíhají, jenže obhájci společné měny – ať už v politice nebo mimo ni – v nich zjevně postrádají přesvědčivost. Jejich argumenty jako by nezabíraly a nelze se divit.

Snadnější cestování s eurem v kapse? Většina společnosti do zahraničí stejně nejezdí nebo jen málo. Přehlednější srovnávání cen v českých a německých či rakouských obchodech? Kolik větších měst je tady natolik blízko hranic, aby jejich rezidenti jezdili pravidelně nakupovat do eurozóny? Ekonomická výhodnost společné měny? Týká se hlavně exportérů a navíc každý si najde taková čísla, jaká se mu hodí.

Nejčastěji zaznívá argument, že bez eura se Češi nedostanou do tvrdého jádra EU, takže ztratí v Unii vliv a možnost rozhodovat o jejím osudu. Ale kolik lidí v Česku reálně touží po vlivu v EU? Kdy jsme jej uplatnili? Nebo kdy nám scházel? A především jak reálný tenhle vliv může vzhledem k velikosti Česka být? Tohle jsou otázky, které vedou selský rozum běžného Čecha a těžko se tomu divit. Uplatnění vlivu v EU je zkrátka příliš abstraktní představa na to, aby dokázala někoho přesvědčit k touze po…