0:00
0:00
26. 8. 20176 minut

Výchova kojenců v Čechách

Vláda trvá na tom, že narozené opuštěné děti nemají nárok na více lásky a něhy než dosud

capova 300
Autor: Respekt

Až jednou budeme dalším generacím vysvětlovat, co se odehrálo minulý týden na vládě, zřejmě nám nebudou rozumět. Ministři hlasovali o tom, zda kojenci patří do ústavu, nebo do rodiny. A rozhodli se pro ústav.

Přitom ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD), která přišla s návrhem, aby tady ode dneška za pět let už nebylo možné dávat do ústavní péče děti mladší jednoho roku (a od roku 2025 by se ten zákaz týkal všech dětí do sedmi let), měla na své straně všechny racionální argumenty. Pomoc biologické rodině nebo pobyt u pěstounů vyjdou stát násobně levněji než ústav a zájemců o profesionální pěstounství přibývá. Ale hlavně, studie jasně říkají, že děti vyrůstající v raném dětství bez „svého“ člověka zaostávají za vrstevníky z rodiny (včetně pěstounské) – mají nižší IQ, častěji trpí depresemi, mají problémy s emocemi a navazováním vztahů. Na stole jsou i tvrdá data, snímek mozku ročního batolete odloženého v ústavu je na první pohled jiný než snímek šťastnějšího vrstevníka.

↓ INZERCE

Přesto pro Marksové návrh hlasovali jen další tři členové kabinetu (premiér Bohuslav Sobotka, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a ministr pro lidská práva Jan Chvojka). Ostatní se hlasování buď zdrželi, nebo se přiklonili k názoru ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD), že ústav je pro kojence to pravé místo, protože tu mají neustálý zdravotnický dohled.

Názor je to paradoxní, jen zlomek dětí v ústavech má nějaký vážnější handicap, a když jde do tuhého, potřebují jako každé jiné dítě…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články