Od úzkosti k osvoboditeli

Možná za to mohlo až příliš německy znějící jméno. Zatímco jeho čeští krajané pomáhali Francii bojovat proti nepříteli, Otto Gutfreund (1889–1927) strávil valnou část první světové války ve francouzské internaci. I on se přitom na počátku konfliktu v řadách cizinecké legie osvědčil v těžkých bojích na Sommě, kde byl povýšen na desátníka. Jenže pak Francie z legie propustila všechny vojáky pocházející ze zemí, s nimiž byla ve válečném stavu. Tedy včetně Rakouska-Uherska.

Dobrovolník Gutfreund, který do armády vstoupil coby někdejší student Bourdellovy školy na Académie de la Grande Chaumière usazený v Paříži, proti nesmyslnému zákonu protestoval. Úřady to označily za vzpouru a poslaly sochaře za katr. A zatímco Francie po tlaku T. G. Masaryka nařízení záhy zrušila a svolila k vytvoření československých legií, Gutfreund seděl dál. Snad v tom hrál roli jeho židovský původ, který mu v atmosféře doznívající Dreyfusovy aféry příliš nepomohl. Každopádně na svobodu se dostal až tři měsíce po vzniku Československa.

Absurdní zkušenost pro něj znamenala nejen přehodnocení životních priorit, ale především naprostý obrat v tvorbě. „Navázat na předválečné dynamicky abstrahované formy, jež souvisely s utopickými představami o budoucnosti, už nemohl. Dřívější rozbité a fragmentované tvary příliš evokovaly válečnou destrukci,“ píše kurátorka Alena Pomajzlová v katalogu…