Neexistuje bezpochyby větší známka krachu americké zahraniční politiky než Afghánistán. Po patnácti letech války a vyslání stovek tisíc vojáků přišel do Oválné pracovny nový prezident rozhodnutý zásadně přístup změnit. Po několika měsících s velkou pompou oznámil pokračování téhož. Výsledek? Spojené státy jsou nyní pevně zaklesnuty v nekonečné válce v Afghánistánu.
Postoj prezidenta Donalda Trumpa se od toho, který zdědil, liší pouze ve vyslání dalších čtyř tisíc vojáků. Trump přísahá, že ho nezajímá budování státu, zdůrazňuje boj s terorismem, afghánskou korupcí a také hodlá volat k odpovědnosti Pákistán. Prezident Obama sliboval přesně totéž. „Je čas soustředit se na obnovu tady u nás doma,“ prohlásil Obama v roce 2011, když vysvětloval, proč mění strategii svého předchůdce George W. Bushe.
Trumpova slova o Pákistánu mnozí považují za významný rozchod s postupem předchozí administrativy, zdá se ale, že zapomínají na neobvykle otevřenou výpověď tehdejšího šéfa generálního štábu, admirála Mikea Mullena před Kongresem v roce 2011. Ten tehdy označil skupinu Hakkání, jednu z nejnebezpečnějších teroristických organizací v Afghánistánu, za „skutečnou součást pákistánských zpravodajských služeb“.
Ve stejném roce odcestovali do Pákistánu tehdejší ředitel CIA David Petraeus i ministryně zahraničí Hillary Clinton, aby podle jejích slov „tvrdě tlačili Pákistán“ k ukončení podpory klanu Hakkání. Zmíněný tlak byl jednou z celé řady akcí, jež rozlítily Pákistánce natolik, že na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
