Smrt hledá styl

Známka od uheráku. Želvička z želvoviny od prvního manžela. Další želvička od vnuka. Madonka ze Svaté Hory u Příbrami. Buddhistická mála. Většinu z těch věcí u sebe Jana Lehovcová nosila jako talismany. Když letos v lednu ve dvaasedmdesáti letech zemřela, rodina vybrala urnu se skleněným poklopem. A pod něj tyhle upomínky vložili. „Líbilo se nám, že si tyhle drobnosti může vzít maminka s sebou, měly pro ni citovou hodnotu,“ říká její dcera Tereza Vajtová.

Urna se skleněným víkem, intimní hnízdo pro drobné vzpomínky, je z dílny designéra Romana Kvity a jeho ženy, sochařky Pavlíny. Nabízejí je pod značkou URNYY a zájemci si je prý pomalu nacházejí. Tedy zatím určitý typ zákazníka. Městští lidé, kteří na pohřebnictví začínají uplatňovat požadavky, jež mají na ostatní služby. „Hledají autenticitu, kvalitu, prožitek,“ popisuje designér Kvita počínající trend. V jeho základu vidí to, že mladší lidé dbají na kvalitní oblečení, jídlo i zařízení bytu. „Až pohřbívání bude řešit tahle generace, očekávám ještě větší zájem o kvalitu v téhle oblasti.“

Zatím nabízejí zákazníkům několik modelů uren. Dva z nich jsou teď spolu s urnami od dalších českých designérů k vidění na výstavě Acheron v pražské galerii Kvalitář (do 2. srpna). Právě urna je místo, kde spočinou ostatky většiny z nás – v Česku je zhruba osmdesát procent lidí po…