Kdy zmizí z Vítkova Gottwald?

Národní muzeum tady rozhodně nemá být pro legraci. Na druhou stranu dobrý žert může fungovat jako ten nejlepší výukový prostředek. Naposledy to připomenul právě ředitel zmíněné ctihodné instituce – jeho vtip dokonale rozptýlil pochybnosti o tom, jak krátkou paměť mají ve skutečnosti lidé, kteří se neustále vracejí do doby před pár desetiletími a nejraději by se do ní vrátili i s celým státem a jeho občany.

Michal Lukeš před dvěma týdny do světa oznámil, že v rámci rekonstrukce historické budovy na Václavském náměstí po letech sáhne do náplně zdejšího Panteonu. Jakési sochařské obdoby vyšehradského Slavína, která bustami velikánů české historie připomíná, kdo v ní zanechal nesmazatelnou stopu. Od nejstarších dějin až po 20. století.

Během toho Panteon prošel dvojí zásadní proměnou. Nejprve z něj po vzniku Československa zmizely podobizny císaře Františka Josefa I. s manželkou Alžbětou. Mnohem větší zásahy provedli po únoru 1948 komunisté: až na Husa, Komenského a Palackého z Panteonu odstranili (či na méně exponovaná místa v budově přemístili) všechny busty v čele s Riegrem, Masarykem a Benešem. Nahradili je mimo jiné Fučík s tehdejším ministrem kultury Nejedlým, který byl symbolicky autorem této koncepce.

Lukeš teď vyhlásil, že je načase s tím něco dělat. A že tedy navrhuje, aby se muzeum příští rok při příležitosti stého výročí vyhlášení republiky znovu otevřelo v podobě před Nejedlého úpravou. Čili že by se z Panteonu měli sejmout třeba Fučík s básníkem Šrámkem a jejich místa by mohli opět zaujmout starý mocnář se svou chotí, protože jako panovníci k našim dějinám neodmyslitelně patří a „snad už je doba, kdy by se tam mohli vrátit“.

Okamžitě se ozvali čeští komunisté. Pokud by se měl odstranit Fučík se Šrámkem, vyhrožovali interpelacemi v parlamentu a jimi vedená Unie českých spisovatelů přišla s rezolutním prohlášením, že by měl někdo v Národním muzeu „zastavit barbarství“. Ředitel Lukeš nechal bolševiky pár dnů vykřičet. A pak národu prozradil, že z Panteonu zmíněné sochy odnést nepůjdou, protože Fučík v něm není už od roku 1991 a Šrámek v něm nikdy nebyl. Že si chtělo muzeum jen vyzkoušet, jak dlouhodobou mají komunisti paměť.

Ponechme teď stranou, jestli má v 21. století nějaký národní Panteon vůbec smysl. Zvlášť v republice, jejíž občané se nedokážou ani za sto let shodnout, kdo jsou a nejsou jejich velikáni. Lukešova mystifikace každopádně smysl měla. Odhalila totiž, že významná část zdejší společnosti dokáže na některých svých symbolech lpět tak oddaně, že si ani nevšimne, že už dávno nejsou na svých místech. Nebo že na nich ani nikdy nebyly.

Je to podobné, jako když teď v Brně vyvolal poprask růžový tank Davida Černého, který sem přivezl Vojenský historický ústav na výstavu Kmeny90. Šestadvacet (!) let po jeho natření proti němu protestovala nejen šokovaná ruská ambasáda, ale i lidé, kteří sami sebe označují za slušné Čechy.

Jim a komunistům tedy raději připomeňme, že Národní muzeum kromě své historické budovy spravuje také Národní památník na Vítkově. To jen kdyby třeba slyšeli, že jim z něj někdo chce odstranit nabalzamovaného Gottwalda.