Je dobře, že se Česká televize pouští do produkcí, jako je film Monstrum, který si předminulou neděli v éteru odbyl premiéru. Příběh autora Stalinova pomníku Otakara Švece je esencí podlézavosti správců tehdejší totality, kteří vzdali patnáctimetrový žulový hold sovětskému diktátorovi jen těsně před tím, než dokonce i moskevské vedení začalo otevřeně mluvit o Stalinových zločinech. Švecovi dílo sebralo pár let života, protože spáchal sebevraždu ještě před odhalením pomníku. A komunistické straně poslední zbytky důstojnosti, jestli tedy kdy nějaké měla.
To ale mluvíme jen o obsahu, či řekněme poslání filmu. Ano, je důležité tuhle nechutnou etapu naší historie neustále připomínat, zvlášť když v parlamentu pořád sedí lidé, kteří se k padesátým letům hlásí jako ke šťastné době, kdy se udělalo jen pár nešťastných chyb. Třeba že se popravila Milada Horáková. Tuhle justiční vraždu film Monstrum také pokrývá, což se děje promluvou mezi Švecovým asistentem a jeho rozčileným kamarádem: „Dneska ráno ty kur*y popravily ženskou, paní Horákovou. A toho básníka, Záviše Kalandru. To jí ten truhlářskej spratek, kterej nám dělá prezidenta jenom z ruský milosti, nemohl dát milost? No jasně že ne, protože je posr***j strachy. Bojí se toho kreténa, kterýmu tam vy teď stavíte sochu, vole.“
Totalita je zde líčena jako pohádkový střet mezi dobrem a zlem.
A jsme u formy filmu. Přizpůsobovat se jazyku současného diváka tím, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
