Tankový rokenrol
Jak se David Černý v roce 1991 rozloučil se sovětskými okupanty
V Brně propukly vášně kolem růžového tanku, který je zde vystaven na akci Kmeny 90. Původně sovětský tank, spojený se jménem výtvarníka Davida Černého, někdo zakryl plachtou, pak jej jiná skupina částečně přetřela nazeleno. O tom, jak před šestadvaceti lety získal svou podivnou barvu, vypráví kniha Jana H. Vitvara David Černý - Fifty Licks, která vychází příští týden v nakladatelství Paseka, z níž přinášíme ukázku. (Citace v kurzívě jsou dnešní Černého slova.)
Na jaře 1991 se David zase bezhlavě zamiluje. Je mu třiadvacet, začínající slovenské herečce osmnáct. Potkají se na večírku a ještě nedostudovaný sochař přemýšlí, čím by vyvolenou v konkurenci ostatních nápadníků oslnil. Napadají ho šílené plány. Když mu holka zmizí zpátky do Bratislavy, k návratu ji přiměje posláním falešného, vlastnoručně vyrobeného oznámení o jejím přijetí na pražskou DAMU. Má víc štěstí než rozumu. Dívka se shodou okolností na divadelní školu ve stejné době skutečně dostane, takže ji podvod s falzifikátem nenaštve. Ten papír je padělek, ale gratulujeme!
Od Davidova trabanta kráčejícího po Staroměstském náměstí utekl už víc než půlrok a rozcuchaný student potřebuje něco, z čeho by diva padla na záda. Podobný humbuk se sochou by se mu v rámci námluv hodil jako sůl. Nebo radši ještě větší humbuk. Najednou Davida napadne něco, co by mohlo zafungovat.
Československo se ještě nerozpadlo. A navzdory obnovení…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu