Nejsme naivní

Máte někdy strach, že Německo uprchlickou krizi nezvládne?

Jsem vcelku racionální člověk a mám sklon držet své emoce pod kontrolou. Strach stejně není dobrý rádce. Ale to neznamená, že mě někdy v noci nepřepadnou obavy. Pak si racionálně řeknu, že máme kvetoucí hospodářství, stabilní politický systém, silnou společnost. Pokud v takových podmínkách budeme mít strach, tak co budeme dělat ve skutečně složité situaci?

Sigmund Freud rozlišoval mezi strachem a bázní. Strach tedy nemám, bázeň občas ano.

Z toho, že se rozpadne Evropa, nebo z toho, že Německo nezvládne integraci milionu lidí?

Z obojího. Když se Evropa rozhádá, tak bude problém ležet jen na Německu. A liberálně smýšlející Němec je vždy skeptický vůči kolektivnímu rozumu krajanů, zvlášť když má jako já ročník narození 1951 a vyrůstal s pohledem na ničivé německé dějiny první poloviny 20. století. Na druhou stranu v minulých letech Německo prokázalo více politického rozumu a rozhledu než jeho sousedé. To mě uklidňuje.

Platí to i pro přístup k uprchlíkům? Nejsou Němci v této krizi naivní?

Máte na mysli občany, kteří v září na nádražích vítali uprchlíky? Jejich postoj byl vnitroněmeckou odpovědí spoluobčanům, kteří zvláště v Sasku zapalovali azylové domy. Proti kultuře zapalování se postavila kultura vítání a byla silnější. Okatě najevo dávané vítání uprchlíků bylo odpovědí na základní otázky naší identity:…