V úterý nejdřív cena vyskočila. Pak zase spadla, dokonce hlouběji než před výstupem. Ve středu zase vyrazila vzhůru. Ve chvíli vzniku tohoto textu ropa stále mírně stoupá, a to v praxi znamená, že se pohybuje někde okolo 35 dolarů za barel – což je o více než 100 dolarů méně než na jaře 2014.
Minulý týden jsme byli svědky prvních koordinovaných pokusů některých ropných států stabilizovat ceny, jež se za poslední rok a půl propadly zhruba o 70 procent. Saúdská Arábie se za účasti Venezuely a Kataru dohodla s Ruskem na zmražení těžby, ovšem pod podmínkou, že se k dohodě připojí další země. Čekalo se na Írán a Irák, a když se z jejich strany ozval velmi mlhavý souhlas, stačilo to k popsanému mírnému vzestupu.
Koupím rezavý tanker
Úsilí, které za tak nevýrazným úspěchem stojí, je přitom vlastně mimořádné. Když k jednacímu stolu usedla Saúdská Arábie a Rusko, vyjednávaly ve skutečnosti státy zaklesnuté do sebe v zástupné válce v Sýrii. Saúdská Arábie podporuje protiasadovské povstalce, Rusko naopak bombarduje nemocnice ve jménu Bašára Asada. Když potom vyjednavači vyrazili do Teheránu, mířili na půdu dalšího klíčového hráče blízkovýchodního konfliktu. Také Írán podporuje dnešního syrského prezidenta a zároveň je vůdcem šíitských muslimů, a tedy hlavním dlouhodobým protivníkem saúdské královské rodiny. Celkem úspěšné vyjednávání o ropě navzdory probíhající válce ukazuje, jak velmi teče ropným státům do bot a kde leží jejich priority: nízká cena ohrožuje samotnou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
