Rakouský obrat

Je to jen čtvrt roku, co rakouský kancléř Werner Faymann označil stavění plotů proti uprchlíkům za „nelidské“ a „neúčinné“. Pohled na nově vyrostlý maďarský plot mu tehdy připomínal „temné stránky evropské historie“. V evropské debatě o řešení uprchlické krize stáli Rakušané plně na straně Angely Merkelové, když vloni přijali 90 tisíc žádostí o azyl, v přepočtu na počet obyvatel zhruba stejně jako Německo.

Nyní ale Faymann a jím vedená vláda velké koalice činí zásadní obrat – a sklízí za to pochvaly z Maďarska a kritiku od členů německé vlády. Koncem ledna stanovila maximální roční počet lidí, kteří mohou letos v Rakousku požádat o azyl, na 37 500. Je to zatím především číslo napsané na papíře: vláda ještě nemá plán, jak tohoto cíle v praxi dosáhnout a neporušit mezinárodní konvence o právu na azyl.

První konkrétní kroky se však objevují. Od tohoto týdne mají podle deníku Der Standard začít platit pravidla určující, kolik běženců může každý den, každou hodinu přejít do Rakouska. Na jihu země mají podle slov ministryně vnitra vzniknout ploty, „technické bariéry“, které ilegálnímu přechodu většího počtu běženců zabrání. Rakušané současně nabízejí balkánským státům pomoc s ostrahou hranic. Ministr obrany minulý týden navrhl, aby rakouská armáda odjela na Balkán a pomáhala Makedonii, Řecku či Srbsku hlídat hranici.

Rakouský kabinet k obratu nepřiměla změna názoru na nejlepší možné řešení uprchlické krize – stále podporuje celoevropský přístup, který navrhuje vláda v…