Muž, který si osedlal balík

Politologicky pochybná, ale jinak spolehlivá teorie praví, že v moderních amerických prezidentských volbách nakonec vyhraje vyšší kandidát. Co s touto „sofistikovanou“ metodou provede případná první nominace ženy, není známo, pokud však jde o muže, je všechno jasné: příštím americkým prezidentem nemůže být stopětasedmdesát centimetrů vysoký Michael Bloomberg.

Komentátoři mají samozřejmě po ruce chytřejší argumenty. Když multimiliardář minulý týden oznámil, že letos zvažuje nezávislou kandidaturu do Bílého domu, napsal deník The Washington Post, že bývalý trojnásobný starosta New Yorku v celoamerickém měřítku „spadá do kategorie pouze vágně povědomých politiků“. Jiní argumentují tím, že nezávislé kandidatury dopadnou v Americe vždy katastrofálně, že třiasedmdesátiletý metropolitní byznysmen není schopen oslovit konzervativní voliče z venkova, že má svými postoji mnohem blíže k demokratům a pouze rozštěpí jejich voličskou základnu. Proti mluví i něco z minulosti samotného Bloomberga: o jeho kandidatuře se mluvilo již v roce 2008 a 2012, nakonec z ní však vždycky sešlo.

Z nouze ctnost

Jenže letos se americká prezidentská kampaň vyvíjí podivně a Michael Bloomberg se pro řešení bezvýchodných situací zdá být jako stvořený. Konvenční rozum například říkal, že je vyřízený, už když ho hned na začátku kariéry šéfové banky Salomon Brothers převeleli z postu makléře do IT oddělení. Odstavený Bloomberg tam ale pochopil, jak propojit rodící se počítačovou techniku s hladem…