Boj o Wilsona
Co s dějinným velikánem, když byl zároveň přesvědčený rasista?
Odstraňování – a opětovné navracení – soch státníků z politických důvodů známe ve střední Evropě důvěrně známé: takový Tomáš Garrigue Masaryk se na mnoha českých náměstích během 20. století protočil i pětkrát. Teď se v Americe upřela podobná pozornost na politika, který hrál právě v Masarykově boji za československou samostatnost zásadní roli. Debata o odstranění jména a sochy amerického prezidenta Woodrowa Wilsona z análů a prostor Princetonské univerzity je nicméně mnohem komplikovanější než fašistické či komunistické zatracování nepohodlných historických postav. Prezident, který provedl zásadní sociální i ekonomické reformy, totiž zároveň zastával rasistické názory, jež prosazoval i v praktické politice své administrativy.
Wilson, Calhoun, Rhodes
Princeton patří mezi nejprestižnější americké univerzity a na Woodrowa Wilsona tady narazíte na každém kroku. Také proto, že v čele školy osm let stál a podle představitelů univerzity to byl právě on, kdo z ní učinil prvotřídní vzdělávací instituci. Po osmadvacátém prezidentovi USA je pojmenovaná kavárna, prestižní fakulta pro veřejnou politiku a mezinárodní otázky, v areálu má bustu i řadu portrétů.
Před časem ovšem skupina studentů zahájila sérii protestů, které mají jediný cíl: ostranění všech zmínek o Wilsonovi. Studenti, mezi nimi také zástupci studentských organizací sdružující Afroameričany, mají za to, že Princeton by se k politikovi s tak jasným „rasistickým odkazem“ neměl hlásit. Přidali se tím k vlně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu