Dan Ťok je ve svých 57 letech optimista. Jako ministr dopravy nyní řeší zaprášený projekt superrychlých vlaků a věří, že jedním takovým se stihne svézt ještě i on sám se svými vnoučaty.
„Panuje shoda, že ten projekt musí dostat nový impulz a že příprava musí proběhnout rychleji, než bylo doposud plánováno,“ říká Ťok.
Pokud by svá slova proměnil v reálné výsledky, šlo by možná o jeden z největších odkazů, jaký po něm a jeho vládě zbude. O superrychlých tratích – tedy takových, které by po vzoru francouzské TGV nebo japonského šinkansenu jezdily z Prahy do Brna za hodinu – sní železničáři už od sedmdesátých let. Nákladný a složitý projekt mezitím v různých obdobích ožíval a znovu usínal a nyní opět nastává jeho čas.
Utratit stamiliardy za funkční vlaky se v dnešní, čím dál propojenější době jeví jako průchodná věc. Cestujících v posledních letech hodně přibylo a nové tratě by mohly zabít dvě mouchy jednou ranou – lépe propojit největší města a přiblížit rychlé koleje i tam, kde je to dnes s železnicí bída. Navíc pokud má na nové tratě přispět Evropská unie, je třeba si pospíšit.
To dělá z rychlovlaků atraktivní volební téma a zájem politiků je momentálně dobře vidět na několika frontách. Ťok tento týden dostane od svých resortních stratégů stostránkovou „koncepci rozvoje“, na kterou napjatě čekají experti z oboru, příznivci i odpůrci v dotčených regionech, vládní strany i opozice. Před třemi týdny vznik dokumentu urgovali poslanci hospodářského výboru, předminulý…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
