Lidový klasik Rousseau

V paláci Kinských na Staroměstském náměstí se u pokladny tvoří slušné fronty. Vstupné přitom nestojí zrovna málo (240 korun) a visí tu jen osmadvacet originálů od muže, kvůli němuž sem všichni směřují. Nadstandardní zájem o výstavu Celník/Douanier Rousseau: Malířův ztracený ráj ale není tou hlavní pozitivní zprávou, kterou o sobě pořádající Národní galerie v Praze aktuálně vydává. Mnohem důležitější je, že se expozicí konečně zařazuje tam, kam by vzhledem ke svým sbírkám, erudici, tradici i geografické poloze dávno měla patřit.

Výstavu nejslavnějšího naivního umělce připravila ve spolupráci s benátským Fondazione Musei Civici a pařížským Musée d’Orsay, kde proběhla její premiéra, respektive repríza. A i když má nyní třetí, finální zastávka na evropském turné osekanou podobu, pořád je to důkaz, že se instituce dlouho zaměstnaná především vnitřními problémy zapojuje do globálního kulturního provozu.

Co půjčit a co ne

Je logické, že Praha nemohla být z příprav výstavy hledající skrz práce Henriho Juliena Félixe Rousseaua (1844–1910) autorovy inspirátory a následovníky vynechána. Právě v Národní galerii se totiž nachází klíčový malířův obraz. Dílo Já, portrét-krajina z roku 1890, kterým se výtvarný autodidakt pózující sám sobě v černém baretu s paletou v ruce před přístavem u Louvru s Eiffelovou věží v pozadí definitivně přihlásil ke svým uměleckým ambicím. A který Československo v roce 1923 zakoupilo pro svou budoucí Národní galerii v rámci…