Těžká nejistota

Návštěvník Berlína je neustále konfrontován se zly, která spáchali Němci. Po celém městě jsou roztroušeny památníky holokaustu a jiných válečných zvěrstev. V Kreuzbergu, zanedbané, přitom módní čtvrti, pranýřují plakáty a letáky méně závažné německé zločiny, například přeměňování chudších částí měst v sídla pro bohaté nebo Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), nenáviděnou obchodní dohodu Evropské unie s Amerikou, již může zvolení Trumpa definitivně pohřbít.

Po Trumpově vítězství však zneklidněným liberálům v zahraničí nezbylo než s lapáním po dechu žádat o pomoc Německo. Sebevědomí Západu už narušily brexit, uprchlická krize i celoevropský vzestup politiků, kteří chtějí zvedat mosty. A teď – po volební kampani, v níž Trump zatracoval imigranty, slíbil, že přepíše obchodní smlouvy, a hrozil, že omezí působení Ameriky jako strážce bezpečnosti – to vypadá, jako kdyby Německo, tato nepostradatelná součást Západu, začalo postrádat samo sebe. V touze najít někoho, kdo by oblékl plášť vůdce svobodného světa, mnozí ukazují na německou kancléřku Angelu Merkel.

Není těžké pochopit, proč. Kancléřka je rozvážná a trpělivá, oddaná svobodě, která jí byla v roce 1989 jako mladé německé fyzičce vnucena. Merkel je majákem těch, kdo mají obavy, že liberální plamen skomírá. Má v oblibě trh, obchod a spolehlivou vládu. Její odhodlání pomáhat uprchlíkům, kteří se snaží uniknout z válčící Sýrie, kontrastuje s protiimigrantským obratem v celé Evropě. Trumpovo vítězství by…