Nepřekročitelné hranice
Něco tak odpudivého jako předpovídat, že Zemanovi kritici chystají český Majdan, se hledá těžko
Když se na politické scéně uhnízdí nervozita, která se převalí i do společnosti, dozvíme se mnohdy o některých lidech více, než bychom chtěli. Minulý týden bývalý šéf KSČM Jiří Svoboda, novinář Erik Best a šéfredaktor MF DNES Jaroslav Plesl naznačili, že tu kritici Miloše Zemana chystají Majdan. Plesl svůj komentář doslova nazval „Čekání na pražský Majdan“ a v textu pak uvádí: „Lze jen doufat, že současná hysterie českých umělců nevyústí v něco podobného, jako byly ,demokratické revoluce‘ od Egypta až po Ukrajinu.“
Něco tak odpudivého se v českém tisku hledá těžko. Naznačovat, že by zdejší politické diskuse, jakkoli vášnivé, mohly přerůst v ozbrojené střety, kde umírali lidé, to je za hranou. Navíc si Plesl neuvědomuje, že tím vlastně pošpinil toho, koho chtěl hájit, a sice Miloše Zemana. Majdan se změnil v masakr ve chvíli, kdy prezident nechal střílet do demonstrujících lidí. Že by něco takového česká hlava státu udělala (a že by jej někdo poslechl), je naprostý nesmysl.
Je sice pravda, že tu máme dlouholetou tradici v ponižování názorových oponentů a že se jim podsouvá kde co. Ale i to by mělo mít nějakou hranici, která se nepřekračuje. Bohužel tentokrát ji šéfredaktor MFD doslova přeskočil.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery
šéfredaktor
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
