Dana Drábová: Měla jsem dát premiérovi facku?

Při volební kampani jste se razantně vymezila vůči lidem, kteří brojí proti uprchlíkům a islámu v Česku. Prohlásila jste, že nechcete spolupracovat s „ohavnými antiislamisty“.

Řekla jsem: „Mně ohavnými…“

Co vám na nich přesně vadí?

Vezou se na vlně negativismu, kterou nemám ráda. Vadí mi zobecňování, které používají. Své vyjádření jsem myslela tak, že jsou tady strany, které mi jsou velmi, neřeknu ohavné, řeknu nesympatické, protože se snaží využít toho horšího v člověku.

Také ale artikulují obavu o osud Evropy. Vy ji nemáte?

Víte, osud Evropy, co to je? Evropa prošla za svoji historii tolika různými osudovými zvraty, vždycky to přežila a ne úplně špatně. Neumím definovat osud Evropy a nemám ráda, když mluvíme o evropských hodnotách, ne proto, že bych si jich nevážila, ale proto, že jsme se začali schovávat za pojem, za slova, a málo se věnujeme jejich obsahu. Takže kdybychom si uměli tyto hodnoty dobře definovat a přijmout je, tak se tolik nebudeme o ten osud Evropy bát.

Evropské hodnoty jsou v debatě kolem uprchlíků ztotožňovány s křesťanskými hodnotami. A existuje obava, že – zjednodušeně řečeno – čím víc bude v Evropě islámu, tím méně v ní bude křesťanství.

Možná, ale vztahovat hodnoty k náboženství je také velké zjednodušení. Víte, můj otazník je nad tím, jestli jsme se skutečně ve vztahu k hodnotám, kterými se tak rádi oháníme, neposunuli někam, odkud by bylo záhodno se k těm hodnotám vrátit. Naše hodnoty mají totiž význam jenom tehdy, když si uvědomujeme, že za každým právem je také povinnost a odpovědnost. Právo azylu je právo, které zastávali už staří Řekové. Jde ale o dočasnou záležitost a nemá moc společného s integrací, o níž se mluví. A integrace musí být podle mě postavena na tom, že lidem, kteří tady budou chtít žít, jednoznačně řekneme: „Ano, jste vítáni, ale za těchto podmínek, a když je nedodržíte, tak se s námi budete muset poté, co přestanete potřebovat ochranu, rozloučit.“ Ale tohle se prostě neděje.

Tento přístup komplikuje strach. Jedním z těch, kdo ho přiživují, je i prezident Zeman. Proč to podle vás dělá?

Nevím, musíte se zeptat jeho.

Celý rozhovor čtěte v aktuálním Respektu, který můžete sehnat na stáncích, v digitální podobě pro smartphony, tablety, Kindle a v audioverzi. A nově si ho také můžete objednat na Rohlík.cz.

Co si myslíte o společném prohlášení vedení státu, které vyvolala návštěva dalajlamy?

Řekla bych, že se nemůžeme divit, že si nás svět někdy neváží, když si nevážíme sami sebe. To si o tom myslím.

Jde o výraz malého sebevědomí?

Ano, výraz nedostatečného sebevědomí a sebeúcty.

Váš úřad je spojený s velkými emocemi kolem jaderné energetiky. I vám bylo během vašeho vedení leccos vyčítáno. Možná symbol kritiky byl takzvaný jaderný polibek od tehdejšího premiéra Zemana…

Fujtajbl, to je ale klišé… prokristapána!

Vyčítáte si jej?