Potíže s obry

Správní rady sice často mluví o narušování systému, ale nejnápadnějším rysem dnešního podnikání není zvrat zaběhaných pořádků. Je to existence skupiny superhvězdných firem, které se zakopaly v srdci globální ekonomiky. Jsou mezi nimi firmy staré, například GE, jež se dokázaly změnit. Jsou tam šampioni nových trhů, jako je Samsung, kteří využili příležitost nabídnutou globalizací. Avšak elitou elit jsou technologičtí čarodějové – Google, Apple, Facebook a další –, kteří svá korporátní impéria vykouzlili z jedniček a nul.

Tyto superhvězdy lze pro mnohé obdivovat. Chrlí produkty, které zlepšují život uživatelů, od chytřejších smartphonů po ostřejší televize. Evropanům a Američanům poskytují „zdarma“ služby v hodnotě (podle odhadů) 280 miliard dolarů ročně, například vyhledávání nebo mapy. To však má dvě velké vady. Tito giganti drtí konkurenci, a aby se udrželi v čele, používají temná umění managementu. Náprava ani jedné z těchto vad není snadná. Ale jestli se to nestane, hrozí riziko prudké zpětné reakce, což bude špatné pro všechny.

Hromadění je globální trend. Fúzí a akvizic je za rok dvakrát víc než v devadesátých letech. A nejnepříjemnější je tato koncentrace v Americe. Podíl HDP generovaný stovkou největších amerických firem vzrostl ze 33 procent v roce 1994 na 46 procent v roce 2013. Pět největších bank drží 45 procent bankovních aktiv, což je ve srovnání s rokem 2000 o 25 procent víc. V zemi neomezených možností je počet startupů nejnižší od sedmdesátých let. Víc…