Provést dvojný obrat kolem své osy o tři sta šedesát stupňů mimo žerď, na to si před Věrou Čáslavskou na bradlech netroufla žádná gymnastka a jen pár gymnastů. Japonci, které tímto prvkem okouzlila na olympijských hrách v Tokiu v roce 1964, ho překřtili na Ultra C. Písmeno C je totiž v gymnastice nejvyšší třída obtížnosti. Čáslavská uměla takových triků mnohem víc. Letku s obratem, riskantní přesmyčku, zdvih, při kterém by se jinému v té rychlosti utrhly ruce, nebojácný přešvih vzad, spojný obrat, jenž vypadal, jako by se s ním snad narodila.
Za jedenáctiletou kariéru posbírala jedenáct olympijských medailí (z toho sedm zlatých), v Československu se stala čtyřikrát sportovcem roku a v roce 1968 byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa. Toto vše bychom si měli pamatovat ještě za sto let. Alespoň podle českého prezidenta, který potom, co Věra Čáslavská minulou středu zemřela, pozůstalým zaslal kondolenci se strohými slovy: „Její mimořádné sportovní úspěchy navždy zůstanou v myslích nás všech.“
Kvůli svým postojům přišla o slávu i peníze.
Čtyřiasedmdesátiletý život Věry Čáslavské tak Miloš Zeman (mimochodem její vrstevník) smrsknul právě na oněch jedenáct let, kdy doma i v cizině dokazovala, že na bradlech, kladině, v přeskoku a prostných se dají meze lidských možností posouvat k netušeným metám – i s natupírovaným drdolem a očima elegantně orámovanýma černou linkou.
Že na olympiádě v Mexiku v roce 1968 krátce po invazi při…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
