Předpisy v zemi nedůvěry

Český stát trpí chronickou chorobou. Neumí psát pravidla. Regulace jsou důležitá služba, kterou stát usnadňuje život ve složitém světě. Mají se postarat, aby mi továrna nesypala špínu na hlavu, starosta spravoval obec poctivě, nezabila mě vlastní pračka a makléř mi nešvindloval s úsporami. Jenže v Česku se jim jaksi nedaří. Někde panuje víceméně bezvládí. Příčinou spíše než laissez-faire bývá bezradnost ministerských legislativců. Jediný opravdu účinný zákon o recyklaci odpadků, který u nás kdy vznikl, jsme před patnácti lety prakticky opsali od Němců.

Nicméně největším problémem není málo (nebo moc) pravidel, ale to, že jsou špatně napsaná. Potřebné standardy v tuzemsku namnoze končí složitou, těžkopádnou – a tudíž neúčinnou – buzerací. Starosta nemůže vypsat výběrové řízení a vědec vyúčtovat grant, aniž by se topili v předpisech. Čeští zemědělci si pořizují GPS, aby traktor při sečení louky jel přesně podle výkazu, protože jinak hrozí průšvih při dotační kontrole. Architekt si stěžuje, že stavební vyhlášku nepochopil ani po několikerém přečtení. Smysl se vytrácí, zbývá jenom formalismus.

Několik ekonomů před pár lety v článku Regulation and Distrust (Předpisy a nedůvěra) odhalilo pozoruhodný statistický jev. Čím více si lidé v určité zemi důvěřují, tím méně ji stát reguluje. Vysvětlovali to sklonem k občanským ctnostem. Společnost, kde panuje vzájemná úcta, se spokojí s pravidly psanými lehkou rukou. Ve Skandinávii se zákony dodržují. Naopak občané nedůvěřivých zemí radši akceptují spleť byzantinských kliček. Nevysvětluje se tím i složitost našich předpisů? Nakonec vládní legislativci jsou také lidé. Pokud si navzájem nevěříme, není divu, že sepisují podrobné paragrafy, jež vychytají každou chytračinku.

Potřebujeme nové regulace. Třeba kvůli soužití s novými technologiemi, u nichž pravidla chybějí. Nebo abychom si poradili s neřešenými problémy, jako je smog z pálení uhlí. Ale možná tomu pomůžu, když začnu sám u sebe. Příště, až zas budu mít dojem, že mě stát něčím strašně rozčiluje, se na to pokusím podívat jeho očima. Co a proč ode mě potřebuje?

Autor pracuje v institutu Glopolis.