Tvůrcem už není jen Bůh

Ve vědeckém časopise Nature se objevil neobvykle osobní text. Napsala jej americká strukturní bioložka Jennifer Doudna, která před několika lety stála u zrodu převratného objevu v oblasti genetického inženýrství. „Už na jaře 2014 jsem nemohla v noci spát a přemýšlela jsem o tom, zda je ospravedlnitelné, abych zůstala mimo etickou bouři, která se rozpoutala kolem technologie, již jsem pomohla vytvořit,“ svěřila se v prosinci čtenářům.

Modifikace genů nejsou ničím novým. Upravené zemědělské plodiny vznikají v laboratořích už dvě dekády, u některých chorob umějí lékaři vyměňovat nebo spravovat vadné geny přímo v tělesných buňkách pacienta. Technologie, kterou Jennifer Doudna zmiňuje, je však natolik rychlá a levná, že během pouhých tří let stihla většinu dosavadních postupů poslat do starého železa. Ani skutečnost, že ji časopis Science vyhlásil za vědecký průlom loňského roku, nevystihuje, jak dramatickou proměnu přináší.

Myš s imunitou rostliny

Celý příběh začal v roce 2005. Na vědkyni se tehdy obrátila se žádostí o pomoc kolegyně, která se zabývala podivnými mikroby žijícími v kyselém prostředí opuštěného zinkového dolu. V jejich dědičné informaci byly nalezeny zvláštní, opakující se krátké sekvence, jež získaly označení CRISPR. Postupně se začalo ukazovat, že bakteriím slouží jako návod pro konstrukci zbraní proti virům. Bakterie si uchová památku na úseky dědičné informace dávných virových útočníků – a pokud ji daný virus napadne znovu, sestrojí pomocí…