Johó, tenhle Zeman patří nám

Patří tahle země nám? Závěrečná teze z prezidentského vánočního projevu byla úderná a dobře zapamatovatelná. Dá se čekat, že se jí mnozí zmocní a ponesou dál jako nejvýraznější politický odkaz Miloše Zemana. Ještě než prezidentovi poblahopřejeme ke sloganu, s nímž si jej už napořád budeme moci spojovat, ujasněme si jen několik drobností.

Aby zněla zemanovská teze důvěryhodně, mělo by se říct, kdo jsou ti „my“, kterým to tu patří. Myslí se tím ti, kdo se tu narodili? Pak je to dobrá zpráva třeba pro vyhnané české Němce. Jejich rodiny žily v Čechách tisíc let. Stejně jim to nepomohlo jak od vyhnání, tak později k návratu. Mnozí z nich ještě žijí a prezident republiky je vítá zpět jako plnohodnotné občany, kteří mohou do lecčehos mluvit. Zároveň se značně zkomplikovala pozice takového Andreje Babiše, který by si měl co nejrychleji zajet na Pražský hrad pro instrukce, co má jako rodilý Slovák dělat.

Nebo Miloš Zeman myslel všechny, kteří nosí v kapse český pas? Pak by si ale prezident zasloužil nějakou plaketu za šampiona banalit. Česko je skutečně primárně těch, kdo už mají české občanství, mohou volit a ovlivňovat tím zákony, případně další pravidla, jimiž se rozhoduje, i to, kdo se tu bude usazovat a za jakých podmínek.

Ve věcné rovině je zkrátka Zemanovo heslo hloupost či naprostá banalita. V politickém smyslu ovšem už tak snadno odbýt nejde. Možná ještě nikdy tu totiž nezazněl z Pražského hradu tak přímočarý útok na liberální podstatu českého státu jako teď na…