Rozdíl mezi zlatem a mozkem

¨Když jste malá země, nic s tím nenaděláte. Karty jsou rozdány. Sousedé jsou větší, bohatší, mocnější. Přikrčíte se a přežíváte, jinak nemáte šanci. Pokud se tedy nejmenujete Nizozemsko.

Jedna z dnešních nejbohatších zemí světa bývala evropským zapadákovem. Na výspě z placatého bláta žili chudí lidé, kterým vládli španělští Habsburkové. Madrid měl všechno: zámořské kolonie, hromady zlata a stříbra, vousaté vojáky v brnění. Zdánlivě bezmocní Nizozemci měli prázdné ruce a hlavy, ve kterých to zjevně šrotovalo.

Jak příběh vypráví izraelský historik Yuval Noah Harari ve svém světovém bestselleru Sapiens. Úchvatný i úděsný příběh lidstva (česky 2014), „když v roce 1568 protestantští Holanďané povstali proti katolické španělské nadvládě, působili skutečně jako donkichotové bojující proti neporazitelným větrným mlýnům. Přesto si během 80 let dokázali nejen zajistit nezávislost, ale ještě zvládli nahradit Španěly a jejich portugalské spojence v roli vládců oceánských tras, vybudovali globální holandskou říši a stali se nejbohatším státem v Evropě.“

Podstatou nečekaného zvratu byla tvůrčí práce s penězi. Španělé na konci 15. století zaplatili průzkumnou cestu jinde odmítanému mořeplavci, který na rozdíl od většiny současníků tvrdil, že do Indie je možné doplout směrem na západ. Kolumbova cesta se jim vrátila v podobě lodí plných zlata a stříbra, s novým bohatstvím však naložili postaru. Nové mince z drahých kovů se ocitly v měšcích šlechty, zlato pokrylo oltáře a…