Hra s ohněm

Značná část české společnosti doufá, že Angela Merkelová v uprchlické krizi selže a pod tlakem událostí změní svou politiku. Tohle přání často zaznívá v debatách na sociálních sítích a jistá škodolibost prosvítá i z mainstreamových zdrojů. Ministr vnitra Milan Chovanec si nedávno pochvaloval, že zatímco on pomohl Česko uchránit od běženců, kyvadlo německé politiky se také pomalu obrací. Mladá fronta DNES na titulní straně oznamovala (a z titulku bylo cítit zadostiučinění), že Německo mění přístup a vydává se cestou Maďarska. Tedy země, která za hlavní řešení krize považuje plot s ostnatými dráty na hranicích.

Tyto úvahy jsou nejen na míle vzdáleny tomu, jak o současné situaci přemýšlejí samotní Němci, jsou také chybné ve své podstatě: úspěch německé migrační strategie je totiž v našem zájmu. Jestli kancléřka se svou politikou ztroskotá a Němci se přidají ke stavitelům plotů, začne se rozpadat EU a na konci této spirály může být cokoli – v každém případě ale nic dobrého. Měli bychom proto k německému úspěchu přispět místo toho, abychom nečinně a škodolibě čekali na okamžik, kdy budeme moci říct: „Vidíte, nedokázali to. Měli jsme pravdu.“

Evropský, ne německý problém

Angela Merkelová skutečně řeší nejnáročnější úkol své kariéry. Podle německých novinářů ji na politice nejvíce baví právě zvládání obzvláště komplexních problémů, nyní však více než v minulých krizích soupeří s časem. Uprchlíci stále přicházejí; policisté, dobrovolníci a místní politici jsou…